Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1997 > 1997-07-16

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 16. července 1997 č. 434 + P

o obeslání diplomatické konference ke sjednání Protokolu o doplnění Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody přijaté ve Vídni dne 21. května 1963 a Úmluvy o dodatkovém financování

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. s o u h l a s í

1. s obesláním diplomatické konference ke sjednání Protokolu o doplnění Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody přijaté ve Vídni dne 21. května 1963 a Úmluvy o dodatkovém financování, která se uskuteční ve dnech 8. až 12. září 1997 ve Vídni (dále jen “Konference”),

2. s postupem delegace České republiky (dále jen “delegace”) na Konferenci podle směrnice uvedené v příloze tohoto usnesení;


II. j m e n u j e delegaci na Konferenci ve složení:

vedoucí delegace:Ing. Miroslav T v r z n í k , náměstek ministra průmyslu a obchodu,
alternátka:Ing. Marie K o š ť á l o v á , CSc., velvyslankyně České republiky a stálá představitelka České republiky při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni,
členové delegace:JUDr. Milan B e r á n e k , ředitel mezinárodně právního odboru Ministerstva zahraničních věcí, a
Ing. František Š u r a n s k ý , pracovník Ministerstva průmyslu a obchodu;


III. z m o c ň u j e

1. ministra průmyslu a obchodu jmenovat po dohodě s příslušnými členy vlády experty, kteří se zúčastní Konference, a to v počtu 2 až 3 osob,

2. vedoucího delegace a jeho alternátku k podpisu závěrečného aktu nebo jiného dokumentu, v němž budou shrnuty výsledky jednání Konference;


IV. u k l á d á

1. vedoucímu delegace na Konferenci zajistit postup delegace na Konferenci podle bodu I/2 tohoto usnesení,

2. místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí vybavit delegaci na Konferenci příslušnými plnými mocemi,

3. ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí informovat vládu o průběhu a výsledcích Konference s návrhy na další opatření;


V. b e r e n a v ě d o m í , že náklady spojené s vyslání delegace a expertů na Konferenci budou hrazeny z rozpočtu vysílajících resortů.


Provedou:

ministr průmyslu a obchodu,
místopředseda vlády a ministr
zahraničních věcí



Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.

Příloha k usnesení vlády ze dne 16. července 1997 č. 434


S m ě r n i c e

pro jednání delegace České republiky na diplomatické konferenci ke sjednání
Protokolu o doplnění Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti
za jaderné škody, přijaté ve Vídni dne 21. května 1963, a ke sjednání
Úmluvy o dodatkovém financování



Delegace na Konferenci bude vystupovat z pozice státu, který je smluvní stranou Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody, přijaté ve Vídni dne 21. května 1963 (dále jen “Vídeňská úmluva”), je členem Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), uchazečem o členství v Evropské unii a státem, jehož právní řád upravuje odpovědnost za jaderné škody ve shodě s Úmluvou o dodatkovém financování (dále jen “Úmluva”), a proto bude delegace na Konferenci postupovat následujícím způsobem.

1. Přispěje ke konstruktivnímu jednání Konference a k podpoře úsilí mezinárodního společenství na doplnění a zesílení mezinárodního režimu odpovědnosti za jaderné škody;


2. Podpoří návrh textu Protokolu o doplnění Vídeňské úmluvy, který byl připraven mezinárodní skupinou expertů v rámci Stálého výboru pro odpovědnost za jaderné škody Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), a při jeho projednávání bude podporovat dosud v něm obsažené principy, zejména

a) zajištění širšího rozsahu aplikace Vídeňské úmluvy,

b) rozšíření rozsahu odpovědnosti provozovatele jaderných zařízení,

c) zvýšení nejnižší částky pro zabezpečení přiměřené a spravedlivé náhrady vzniklých jaderných škod, a to z dosavadní částky 3,6 mil. SDR (cca 150 mil. Kč) až na 300 mil. SDR (cca 12 mld Kč),

d) rozšíření definice jaderné škody na širší okruh krytých škod a zpřesnění jejího vymezení, zejména co se týká ekologických škod, včetně preventivních opatření a opatření pro obnovu původního nebo ekvivalentního stavu životního prostředí,

e) rozšíření teritoriálního rozsahu aplikace Vídeňské úmluvy,

f) zvýšení finančních limitů náhrad provozovatele a garancí státu podle bo-du 2/b,c této přílohy a v této souvislosti v rámci dosažení kompromisu nebude proti zavedení přechodného mechanismu (phasing-in) k postupnému zvýšení domácích limitů náhrad,

g) prodloužení promlčecích lhůt pro náhradu škody typu usmrcení a zranění osob a souhlas s upřednostněním odškodnění v případě těchto škod,

h) přesnější vymezení soudní pravomoci při vypořádávání nároků za jaderné škody s tím, že delegace nebude proti vymezení jurisdikce ve výlučných ekonomických zónách tak, jak je nyní kompromisně navrhováno,

i) omezení případů, kdy provozovatel je zproštěn odpovědnosti za jadernou škodu a upřesnění, kdy provozovatel neodpovídá za škodu;


3. Podpoří návrh textu Úmluvy, jenž byl připraven mezinárodní skupinou expertů v rámci Stálého výboru pro odpovědnost za jaderné škody Mezinárodní agentury pro atomotou energii (MAAE), a při jeho projednávání bude prosazovat zejména princip

a) zesílení efektivnosti opatření obsažených ve Vídeňské úmluvě a v Pařížské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti v oblasti jaderné energie (dále jen “Pařížská úmluva”) a ve vnitrostátním zákonodárství smluvních států pro odpovědnost za jaderné škody,

b) doplnění těchto opatření vytvořením celosvětového režimu zajišťujícího doplňkové zdroje pro krytí náhrad za jaderné škody solidárním přispěním smluvních států Úmluvy,

c) podpory regionální a globální kooperace k prosazení vyšší úrovně jaderné bezpečnosti a snížení pravděpodobnosti vzniku jaderných škod,

d) vytvoření kolektivního fondu z příspěvků smluvních stran po vzniku jaderné škody a jeho použití jen v případě, že národní částka nestačí na krytí odškodnění,

e) aby příspěvek do kolektivního fondu byl určen vzorcem, který je založen na riziku (jaderný potenciál) a na ekonomické síle zúčastněného státu (HDP) a zároveň aby stimuloval maximální zainteresovanost všech států, jaderných i nejaderných, na zapojení se do Úmluvy; souhlas se zavedením “stropu” v příspěvcích pro jednotlivé smluvní státy, který by příliš nesnižoval velikost vytvořeného fondu, a souhlas jen s takovým ustanovením o nabytí platnosti Úmluvy, na jehož základě by Úmluva vstoupila v platnost v co nejkratší době za předpokladu dostatečného naplnění kolektivního fondu,

f) vytvoření podmínek pro urychlenou náhradu z prostředků kolektivního fondu tak, aby bylo zabráněno jakékoliv diskriminaci poškozených osob z jaderné události,

g) zajištění prostřednictvím přílohy k Úmluvě, aby státy, které nejsou smluvní stranou Vídeňské úmluvy či Pařížské úmluvy a projeví zájem o účastnictví v Úmluvě, měly vnitrostátní zákony, týkající se odpovědnosti za jadernou škodu, na srovnatelné úrovni jako smluvní strany Vídeňské úmluvy či Pařížské úmluvy;


4. Členové delegace na Konferenci budou moci přijmout volené funkce v pracovních orgánech Konference, pokud budou delegaci nabídnuty;


5. Vedoucí delegace (jeho alternátka) podepíše závěrečný akt nebo jiný dokument, v němž budou shrnuty výsledky jednání Konference, pokud budou v souladu se zájmy České republiky.