I. s c h v a l u j e stanovisko k návrhu zásad zákona o potírání pohlavních nemocí a o boji proti prostituci, kuplířství, obchodování se ženami a dětmi, uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády dle bodu I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 14. července 1993 č. 384
S t a n o v i s k o
vlády České republiky k návrhu zásad zákona o potírání pohlavních nemocí a o boji proti prostituci, kuplířství,
obchodování se ženami a dětmi
/tisk č. 405/
Vláda České republiky na svém zasedání dne 14. července 1993 projednala a posoudila návrh zásad zákona o potírání pohlavních nemocí a o boji proti prostituci, kuplířství, obchodování se ženami a dětmi. S návrhem v předložené podobě nevyslovila souhlas z těchto důvodů:
Obecné
Návrh neodpovídá požadavkům, které kladou legislativnípravidla vlády ČR na zásady zákona. Jedná se spíše o analýzunevyhovujícího stavu a o upozornění na neřešení závažného společenského problému. Návrh se v podstatě pokouší shrnout právní pravu několika oblastí /trestní zákon, zákon o rodině zákon o obcích, zdravotnické předpisy apod./ se zaměřením na danou problematiku. Povinnosti i sankce, které by měly být podle návrhu ukládány, jsou však již většinou v platných právních předpisech obsaženy a návrh zásad je buď pouze cituje, nebo doplňuje či upřesňuje /týká se to zejména ustanovení převzatých z trestního zákona/.
Z legislativního, ale i věcného hlediska je nereálné upravit jedním právním předpisem problematiku tak širokou, jako je prostituce, potírání pohlavních chorob, kuplířství, obchodování se ženami a dětmi a rozšiřování pornografie. Jako schůdná se zejména z praktického hlediska nejeví snaha, která z návrhu jednoznačně vyplývá, klást důraz na represivní /sankční/ stránku věci. Nereálným se rovněž jeví plnění úkolů, které návrh zásad ukládá orgánům státní správy a obcím. Platné právní předpisy umožňují využívat preventivních opatření, která by mohla omezovat negativní jevy, na něž navrhované zásady zákona reagují hlavně represí.Taková opatření se mohou využívat v rámci sociální prevence, v systému výchovy včetně vytváření podmínek pro využívání volného času mládeže a v prevenci zdravotnické. Stávající skutkové podstaty trestných činů, obsažené v trestním zákoníku, lze v boji proti prostituci, kuplířství obchodování se ženami a dětmi plné využívat, pokud jednání nabude charakteru trestné činnosti a je třeba uplatnit sankční opatření. V současné době se připravuje novela trestního zákona, která se bude týkat i ustanovení užívaných v oblasti, jíž se návrh zásad týká.
K jednotlivý ustanovením
S poukazem na obecnou Část tohoto stanoviska je třeba uvést že mimo věcné neujasněnosti obsahují téměř všechny navrhované zásady řadu legislativních a pojmových nedostatků.
K zásadě č. l
Tvrzení, že každý styk s prostitutkou je naplněním skutkové podstaty trestného činu ohrožování pohlavní nemocí podle § 226 trestního zákona, je v rozporu s ustanovením § 5 trestního zákona, kde je definováno spáchání trestného činu z nedbalosti.
K zásadě č. 8
Pojem "státní správa" je v této souvislosti nejasný.
Nositelé povinností zde uváděných se musí přesné specifikovat.
K zásadě č.9
Není zřejmé, a to ani z důvodové zprávy, co je myšleno nabízením se k léčení pohlavních nemocí způsobem vtíravým nebo lékařského stavu nedůstojným.
K zásadě č. 10
Definice prostituce zde uvádéná je nepřesná. Podle znění druhé véty zásady by o prostituci šlo i v případech sexuální aktivit při citové lhostejnosti s častým střídáním partnerů bez toho, že by šlo o činnost prováděnou za úplatu.
K zásadě Č. 12
Mimo nejasný pojem státní správy není zřejmé, jaká mají být vhodná opatření určená k nápravě mladistvých prostitutů a prostitutek.
K zásadě č. 13
Stejné jako v zásadě Č. 8 a č. 12 zde není zřejmé, co je myšleno pod pojmem " státní správa " .
K zásadám č. 15 až č. 23
Navrhované zásady mají charakter trestních ustanovení. V této souvislosti se odkazuje na obecnou část tohoto stanoviska. K zásadě č. 23 se poukazuje na problém právní definice pojmu "pornografie"