1. V odstavci 3 rozšířit okruh osob, kterým je třeba doručit usnesení o nařízení exekuce o ”osobu, která vede ústřední evidenci hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu”, která bude pověřena podle § 23 odst. 4 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (plemenářský zákon). 2. Ustanovení odstavce 7, kterým je povinnému zakázáno nakládat s veškerým svým majetkem, a to bez ohledu na výši pohledávky a časové období po něž s majetkem nelze nakládat, se jeví jako nepřiměřeně omezující. Toto omezení je podstatně vyšší, než omezení vyplývající z výkonu rozhodnutí prováděného soudem nebo správními orgány a není ani v souladu se zásadami § 263 občanského soudního řádu. Není správné, aby tak velké omezení povinného záviselo na rychlosti rozhodování soudního exekutora, který v tomto směru není nijak omezen. § 47
V odstavci 3 vyloučení opravného prostředku proti exekučnímu příkazu je třeba pokládat za nepřiměřené omezení práv povinného, jeho manžela, ale i poddlužníků povinného v případech, kdy jim jsou exekučním příkazem ukládány povinnosti. § 54 a 55
Ustanovení rozšířit o povinnost doručit rozhodnutí o odložení či zastavení exekuce všem osobám, kterým byly usnesením o nařízení exekuce nebo exekučním příkazem stanoveny povinnosti nebo omezena práva. § 72 Ustanovení je nutno dopracovat způsobem, který vyplývá z odůvodnění k tomuto paragrafu. § 74
Navrhované rozšíření působnosti exekutora o další činnosti mimo vlastní exekuční činnost se jeví jako neodůvodněně široké, nad rámec původního účelu nové úpravy výkonu rozhodnutí. Kromě toho se supluje činnost notářů a advokátů, pokud se týká právní pomoci, sepisování listin a jiné činnosti.
Navrhuje se proto omezit možnost další činnosti exekutora pouze na činnost bezprostředně související s exekucí. § 88 Navrhovaný způsob stanovení odměny exekutora, tj. že výši této odměny stanoví exekutor, a to aniž by bylo přihlédnuto k výsledku exekuce, je nutno změnit tak, že výše této odměny se sjednává dohodou mezi exekutorem a oprávněným; povinný bude hradit (resp. z výtěžku exekuce bude uhrazena pouze taková část), pouze částku ve výši stanovené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti nebo částku sjednanou mezi exekutorem a oprávněným, vždy však tu částku, která bude nižší. § 130 Ustanovení § 130 vypustit a věc řešit přímými novelami dotčených právních předpisů. Část druhá
Navrženou novelizaci obchodního zákoníku je třeba považovat za nesystémový zásah.
V § 27a obchodního zákoníku, ve znění jeho novely schválené Poslaneckou sněmovnou dne 14. září 2000, je pamatováno na to, aby obsahem sbírky listin byla jak rozhodnutí týkající se soudního výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti či prodejem podniku nebo jeho části, tak i exekuční příkazy vydané soudním exekutorem. Je tak založen, pokud jde o sbírku listin, stejný režim pro případy, kdy shodným způsobem je prováděn výkon rozhodnutí soudem i soudním exekutorem. V navržené novelizaci prováděné v souvislosti s přijetím exekučního řádu, se však navrhuje, aby byly do ustanovení § 28 odst. 6 obchodního zákoníku, které upravuje zápisy do obchodního rejstříku a které se týká pouze zrušení právnické osoby, likvidace, konkursu, vyrovnání a neplatnosti právnické osoby, doplněny pouze zápisy týkající se provádění exekuce soudními exekutory a nikoliv též zápisy obdobných způsobů soudního výkonu rozhodnutí. Část čtvrtá
V navrhované novele zákona o konkursu a vyrovnání vypustit bod 3, neboť podle ustanovení § 27 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání v platném znění, lze konkursní podstatu zpeněžit veřejnou dražbou věcí a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo jejich prodejem mimo dražbu. Veřejnou dražbu provádí dražebník na návrh správce, postupuje přitom podle ustanovení zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Není proto důvodu, aby tato úprava byla měněna. Část sedmá
Bod 2 navrhované novely zákona o bankách upřesnit.
Z důvodové zprávy k této části nelze dovodit záměr předkladatelů novelizovat § 38 odst. 5 tím způsobem, že by v souvislosti s přijetím exekučního řádu mělo být nově založeno právo bance na úhradu věcných nákladů, které jí vzniknou v souvislosti s podáním zprávy o záležitostech klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží (§ 38 odst. 3 písm. f). Lze naopak předpokládat, že bylo záměrem, aby toto právo bance příslušelo v případě, kdy o zprávu týkající se záležitostí klienta bude žádat soudní exekutor na základě nově zakotvovaného § 38 odst. 3 písm. h) a navrhované doplnění textu § 38 odst. 5 se mělo týkat právě ustanovení § 38 odst. 3 písm. h). Část devátá
V navrhované novele zákona o Policii České republiky vypustit bod 1. V ustanovení § 44 zákona o policii se stanoví, že policejní útvary poskytnou ochranu osobám pověřeným výkonem rozhodnutí soudu. S ohledem na znění ustanovení § 2 a § 28 navrhovaného zákona lze mít za to, že navrhovaná novela zákona o policii je nadbytečná, neboť do stávajícího všeobecného ustanovení lze ochranu soudních exekutorů podřadit. Část dvanáctá
V této části je uveden neúplný název zákona č. 68/1990 Sb., který správně zní: ”o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních státních symbolů České republiky”. V příloze č. 1 je uveden vzor otisku razítka a pečetidla exekutora s použitím velkého státního znaku. Používání velkého státního znaku je taxativně upraveno v § 2 zákona č. 68/1990 Sb. Podle ustanovení § 3 odst. 1 tohoto zákona se na listinách, pečetích a úředních razítkách používá malý státní znak. Používání razítka a pečetidla s velkým státním znakem tedy není v souladu s tímto zákonem. Část osmnáctá
V této části je navrhována novela zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb. Zákon o archivnictví byl však novelizován i zákonem č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách. Tímto zákonem byl doplněn § 11 odst. 3 o ustanovení písmene d), které nyní zní:
”Nahlédnutí do archiválií uložených v archivech nelze odepřít ani vázat na souhlas příslušného orgánu
d) osobám, které jsou podle zvláštního právního předpisu oprávněny nahlížet do písemností”. S ohledem na toto ustanovení část osmnáctou vypustit a místo novely zákona o archivnictví do textu návrhu zákona zařadit nové ustanovení o právu nahlížení do písemností. Do výše uvedeného obecného ustanovení lze podřadit i právo soudních exekutorů a exekutorských kandidátů o nahlížení do písemností, přičemž je třeba vzít v úvahu zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. B) Návrh zákona je třeba uvést do souladu s obecnými legislativně technickými požadavky na tvorbu právních předpisů, neboť vykazuje např. tyto nedostatky: