Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2001 > 2001-12-03

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 3. prosince 2001 č. 1284 + P

k senátnímu návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon
České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.
a ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
(sněmovní tisk č. 1134)

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k senátnímu návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb. (sněmovní tisk č. 1134), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:
předseda vlády




S t a n o v i s k o

vlády k senátnímu návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon
České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního
zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
(sněmovní tisk č. 1134)


Vláda na jednání své schůze dne 3. prosince 2001 projednala a posoudila návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb., (sněmovní tisk č. 1134) a vyslovila n e s o u h l a s s tímto návrhem.

Vláda si je vědoma toho, že hlavním cílem předloženého návrhu ústavního zákona na změnu Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") je snaha o její zkvalitnění a o vyvážení vztahů mezi ústavními orgány. Navrhované změny však nejsou pouze dílčími úpravami jednotlivých článků Ústavy, ale představují významný zásah do postavení obou komor Parlamentu České republiky a tím i zásadní změnu ústavní koncepce České republiky. Tak zásadní změnu Ústavy nelze připravit bez právního i politického posouzení dosavadní ústavní úpravy za účasti odborné veřejnosti zejména z toho hlediska, zda je dosavadní ústavní úprava v celém pojetí Ústavy a vzájemných vztahů všech ústavních orgánů skutečně nevyvážená a vyžaduje nezbytnou změnu se všemi důsledky z toho plynoucími.

Vláda má výhrady zejména:

- k nově zaváděnému uměle vytvořenému a významově ne zcela odpovídajícímu pojmu "organický zákon", pro který se zavádí zvláštní ústavní režim; zavedení tohoto nového pojmu v Ústavě vláda nepovažuje za důvodné, neboť k zamýšlenému účelu postačí provést výčet zákonů se zvláštním ústavním režimem v čl. 40 a v dalších souvisejících článcích na tento článek odkázat,

- k možnosti prodloužit lhůtu k projednání zákona Senátem Parlamentu České republiky o dalších 30 dnů (čl. 46 odst. 1); pro navrhované prodloužení této lhůty nejsou stanoveny žádné podmínky, což by mohlo vést k nežádoucímu prodlužování legislativního procesu,

- k navržené úpravě souhlasu nadpoloviční většiny přítomných senátorů se zákonem, vráceným prezidentem republiky (změnou čl. 50 odst. 2), což by mělo za následek nejen další prodlužování legislativního procesu, ale i neodůvodněné opakování procesu schvalování zákona v obou komorách Parlamentu České republiky,

- k navrženému institutu "orgán moci výkonné nezávislý na vládě" (čl. 80a), zejména z důvodu nejasnosti navrhované právní úpravy a právního postavení těchto orgánů; u již existujících tzv. nezávislých orgánů se jedná buď o jiné správní úřady podle čl. 79 (například Komise pro cenné papíry), nebo o zvláštní úřady svého druhu (například Úřad pro ochranu osobních údajů); není vyřešen rovněž rozpor s čl. 67 odst. 1, podle něhož je vláda vrcholným orgánem výkonné moci,

- k rozšíření kontrolních pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu na "hospodaření s veřejnými prostředky, vyžaduje-li to veřejný zájem" (čl. 97 odst. 1); tento pojem je definován pouze v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), a hospodařit s těmito veřejnými prostředky mohou i územní samosprávné celky; předložený návrh ústavního zákona neodpovídá tvrzení uvedenému v důvodové zprávě, že Nejvyšší kontrolní úřad nebude oprávněn kontrolovat územní samosprávné celky,

- k nově navrhovanému rozsahu imunity poslanců a senátorů (čl. 25 písm. f/ a čl. 27 odst. 4); Česká republika přistoupila k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu a po jeho ratifikaci bude nutné upravit i postavení ústavních činitelů a to vzhledem k jeho článku 27, podle něhož zejména osoby zastávající funkce hlavy státu nebo vlády, člena vlády nebo poslance Parlamentu České republiky, voleného zástupce nebo vládního činitele, nejsou v žádném případě vyňaty z trestní odpovědnosti podle uvedeného statutu a jejich funkce sama o sobě není důvodem ke snížení trestu; případné imunity a zvláštní procesní předpisy stanovené vnitrostátním nebo mezinárodním právem pro veřejnou funkci osoby nebudou Mezinárodnímu trestnímu soudu na překážku při výkonu jurisdikce vůči takové osobě.