Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1999 > 1999-11-15

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 15. listopadu 1999 č. 1212 + P

o Metodických pokynech pro zajišťování prací na sbližování
právních předpisů České republiky s právem
Evropských společenství

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. s c h v a l u j e Metodické pokyny pro zajišťování prací na sbližování právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. u k l á d á členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy postupovat podle metodických pokynů uvedených v bodě I tohoto usnesení;

III. z r u š u j e ke dni 31. prosince 1999

1. usnesení vlády České republiky z 9. října 1991 č. 396, k usnesení vlády ČSFR č. 533/1991 o zabezpečení slučitelnosti československého právního řádu s právem Evropských společenství,

2. usnesení vlády ze 4. května 1994 č. 237, o sbližování právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství,

3. usnesení vlády z 15. března 1995 č. 151, k harmonogramu opatření k postupnému sbližování právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství a o některých dalších opatřeních v této oblasti,

4. usnesení vlády z 16. července 1997 č. 432, o metodických pokynech pro další zajišťování prací na slučitelnosti právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství.


Provedou:

členové vlády a vedoucí
ostatních ústředních orgánů
státní správy


Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n , v. r.



Metodické pokyny

pro zajišťování prací na sbližování právních předpisů
České republiky s právem Evropských společenství

I. Předmět metodických pokynů


1. Tyto metodické pokyny upravují postup ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy (dále jen “ústřední orgány”) při zajišťování sbližování právních předpisů České republiky (dále jen “ČR”) s právem Evropských společenství (dále jen “ES”) v období před přijetím ČR do Evropské unie (dále jen “EU”), tzn. v době platnosti Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a ES a jejich členskými státy na straně druhé (dále jen “Evropská dohoda” */ ).

2. Metodické pokyny uvedené v bodě I/1 této přílohy platí obdobně též pro zajišťování harmonizace právních předpisů ČR s technickým obsahem s technickými předpisy ES , pokud to povaha těchto předpisů či norem nevylučuje.

3. Metodické pokyny budou přiměřeně aplikovány na právní akty v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (hlava V Smlouvy o EU) a v oblasti policejní a justiční spolupráce ve věcech trestních (hlava VI Smlouvy o EU), zavedené Amsterodamskou smlouvou.

4. V otázkách činnosti Informačního systému pro aproximaci práva (dále jen “ISAP”) těmito metodickými pokyny neupravených se postupuje podle instrukcí a uživatelských příruček, které vydá Úřad vlády ČR - odbor kompatibility.

_____________________________________________________________________
*/ Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb. (čl. 69 a 70, čl. 57 odst. 5, čl. 62 odst. 1 a 2, čl. 64, 66, čl. 67 odst. 1, čl. 75 odst. 1, čl. 78 odst. 1, čl. 81 odst. 3, čl. 82 odst. 3, čl. 84 odst. 1, čl. 86 odst. 2, čl. 92 odst. 1 a čl. 93 odst. 1 Evropské dohody).


II. Vysvětlení některých pojmů


1. Pro účely těchto metodických pokynů se rozumí:

a) sbližováním (aproximací) právních předpisů ČR s právem ES příprava a proces přijímání právních předpisů, spolu se zajišťováním podmínek pro jejich řádnou aplikaci, zaměřená na postupné dosažení slučitelnosti právních předpisů ČR s právem ES,

b) promítnutím (transpozicí) činnost zaměřená na vyvolání v právní úpravě ČR stejných účinků, jaké mají v právní úpravě ES relevantní ustanovení směrnice ES, ať již se tak stane změnou platného nebo vydáním nového právního předpisu ČR,

c) přizpůsobením (adaptací) změna platného nebo vydání nového právního předpisu ČR pro usnadnění přechodu na režim, který nastane po vstupu ČR do ES tím, že ustanovení základních smluv a nařízení ES nabudou přímé účinnosti na území ČR,

d) zajišťováním slučitelnosti (kompatibility) zajišťování změny nebo doplnění předpisu ČR nebo vydání nového předpisu ČR slučitelného s právem ES,

e) implementací práva ES zajišťování transpozice a poté následující opatření, kterými jsou výklad, aplikace, prosazování výkonu a dodržování právních předpisů slučitelných s právem ES zajišťovány orgány státní a veřejné správy a soudy.

Součinnost při implementaci práva ES vyvíjejí též nevládní organizace zájmové a profesní v jednotlivých členských státech i na komunitární úrovni.

f) acquis communautaire soubor právních i nelegislativních opatření, na jejichž základě bylo dosaženo současného stavu integrace; tento souhrn podmínek musí ČR jakožto uchazeč o přijetí nejpozději při svém vstupu do EU převzít jako právní a politické závazky; do tohoto pojmu se zahrnují: právo ES v užším smyslu (tzn. v rozsahu I. pilíře EU), tzv. podpůrné mezinárodní smluvní právo členských států, politická rozhodnutí v rámci tzv. II. a III. pilíře EU (společná zahraniční a bezpečnostní politika, spolupráce v oblastech justice a vnitřních věcí), jakož i závazky členských států ve vztahu k dohodám, které mají být v budoucnu Společenstvím uzavřeny.

Takzvaným podpůrným mezinárodním smluvním právem členských států se rozumí smlouvy mezi členskými státy II. a III. pilíře, smlouvy s třetími státy, které uzavřela ES, jakož i další úmluvy , jimiž jsou vázány všechny členské státy.

Závazky členských států k budoucím dohodám se míní smlouvy jednak s třetími státy, jednak mezi členskými státy EU a jednak smlouvy smíšeného typu.

g) obecnými zásadami práva ES jsou pro účely sbližování právních předpisů ČR s právem ES zejména:

- zásada rovnosti, vyjádřená v zákazu diskriminace z důvodů státní příslušnosti, pohlaví apod.,

- zásada přiměřenosti,

h) zakládacími smlouvami jsou Smlouva o EU a Smlouva o založení Evropského společenství, Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (všechny v tzv. amsterodamském znění),

i) podstatnými ustanoveními práva ES nebo předpisu ES se rozumí zejména:

- obecné zásady práva ES,

- normativní ustanovení zakládacích smluv a (nebo) právních předpisů ES, týkajících se jednotně většího počtu nebo všech oblastí nebo odvětví činnosti ES (tzv. horizontální nebo průřezové právní předpisy),

- takové ustanovení předpisu ES

-- jímž je konkretizována obecná zásada práva ES, nebo

-- kterým je vymezen rozsah působnosti (věcné a osobní, případně prostorové) daného předpisu ES nebo základní pojem používaný v tomto předpise, nebo

-- v němž je vyjádřen účel nebo účinek, jakého má být dosaženo promítnutím směrnice ES do vnitrostátní právní úpravy, resp. jaký vyvolává nařízení ES nebo rozhodnutí ES,

- ochrana jednotného vnitřního trhu EU, vyjádřená ve čtyřech základních svobodách (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu) a v pravidlech hospodářské soutěže, a jímž je zajišťována ochrana spotřebitelů.

2. V souladu s čl. 249 (ex-čl. 189) Smlouvy o založení Evropského společenství se rozumí:

a) nařízením ES obecně závazný akt vydaný buď Evropským parlamentem společně s Radou EU, nebo Radou EU anebo Komisí ES (dále jen “kompetentní orgány ES/EU”), závazný ve všech svých částech a bezprostředně použitelný v každém členském státě. Nařízení mohou obsahovat jednotlivá ustanovení odkazující na právní předpisy členských států nebo zmocňující členské státy k určitým právním úpravám.

Nařízení ES se publikují v Úředním věstníku ES (Official Journal of the European Communities /dále jen “OJ”/). Ve vnitrostátních oficiálních publikačních prostředcích se nařízení ES nezveřejňují.

Obdobné postavení jako nařízení ES mají obecná rozhodnutí Evropského společenství uhlí a oceli.

b) směrnicí ES akt vydaný kompetentními orgány ES/EU, závazný pro každý členský stát, kterému je určen, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. Zpravidla směřuje směrnice k vydání vnitrostátního předpisu. Směrnice se publikují v OJ. Ve vnitrostátních oficiálních publikačních prostředcích se směrnice ES nezveřejňují. Obdobné postavení jako směrnice ES mají doporučení Evropského společenství uhlí a oceli,

c) rozhodnutím ES akt vydaný kompetentními orgány ES/EU závazný ve všech svých částech pro toho, komu je určen,

d) doporučeními a stanovisky ES právně nezávazné akty vydané kompetentními orgány ES/EU,

e) předpisem ES normativní závazný právní akt ES, tzn. nařízení ES a směrnice ES, případně rozhodnutí ES normativní povahy,

f) právní akty ES označené jinak než v bodě II/2a až e této přílohy se z hlediska právní relevance posuzují individuálně v závislosti na jejich obsahu a formulaci a z hlediska vyjádření vůle příslušného subjektu.

3. Pro účely hodnocení slučitelnosti právních předpisů ČR s právem ES se rozumí:

a) plnou slučitelností

- není-li právní předpis ČR věcně v rozporu se žádným ustanovením práva ES a

- jsou-li všechna ustanovení relevantního předpisu ES věcně pokryta předpisem (předpisy) ČR a

- neobsahuje-li předpis ČR ve srovnání s právem ES ustanovení přísnější nebo poskytující vyšší úroveň ochrany, které by bylo s to narušit jednotný trh, ledaže by takovou výjimku připouštělo právo ES nebo Evropská dohoda (nutno zvláště zdůvodnit),

b) převážnou slučitelností

- je-li většina ustanovení předpisu ES věcně pokryta předpisem (předpisy) ČR a

- není-li předpis ČR věcně v rozporu s některým podstatným ustanovením předpisu ES a

- neobsahuje-li předpis ČR ve srovnání s právem ES ustanovení přísnější nebo poskytující vyšší úroveň ochrany, které by bylo s to narušit jednotný trh, ledaže by takovou výjimku připouštělo právo ES nebo Evropská dohoda (nutno zvláště zdůvodnit),

c) dílčí slučitelností, jsou-li jen některá podstatná (je-li jen některé podstatné) ustanovení předpisu ES pokryta předpisem (předpisy) ČR:

- není-li právní předpis ČR věcně v rozporu s některým podstatným ustanovením přepisu ES,

- neobsahuje-li právní předpis ČR ve srovnání s právem ES ustanovení přísnější nebo poskytující vyšší úroveň ochrany, které by bylo s to narušit jednotný trh, ledaže by takovou výjimku připouštělo právo ES nebo Evropská dohoda (nutno zvlášť zdůvodnit) a

- jsou-li jen některá podstatná (je-li jen některé podstatné) ustanovení předpisu ES pokryta předpisem (předpisy) ČR,

d) neslučitelností

- je-li právní předpis ČR věcně v rozporu s podstatným ustanovením práva ES nebo

- není-li předpisem (předpisy) ČR věcně pokryto žádné relevantní podstatné ustanovení předpisu ES, upravující věci, které jsou předmětem právního předpisu (návrhu právního přepdisu) ČR.

V případě, že plná slučitelnost předpisu ČR je dosažitelná teprve v podmínkách členství ČR v EU, zejména, že jde o taková ustanovení práva ES, která jsou v důsledku své povahy a obsahu aplikovatelná jen mezi členskými státy EU, vyjádří se tato skutečnost pomocí slov “s výhradou”, uvedených za některým ze stupňů slučitelnosti.

4. Z hlediska promítnutí práva ES do právních předpisů ČR se rozumí:

a) plným promítnutím, jsou-li všechna ustanovení směrnice ES promítnuta do všech relevantních právních předpisů ČR,

b) částečným promítnutím, jsou-li jen některá podstatná ustanovení směrnice ES promítnuta do právního předpisu (právních předpisů) ČR,

c) nepromítnutím, není-li žádné podstatné ustanovení směrnice ES promítnuto do některého právního předpisu (právních předpisů) ČR.

III. Základní pravidla a metody sbližování práva


1. Při sbližování právních předpisů ČR s právem ES se vezmou v úvahu:

a) odpovídající směrnice ES, jejíž (jejichž) ustanovení je třeba promítnout do právního řádu ČR, a(nebo) odpovídající nařízení ES, popřípadě rozhodnutí normativní povahy ES, jemuž (jimž) je třeba přizpůsobit právní úpravu ČR,

b) obecné zásady práva ES,

c) relevantní ustanovení zakládacích smluv, Evropské dohody a horizontálních (průřezových) předpisů ES,

d) výkladová a rozhodovací praxe Komise ES (včetně praxe Statistického úřadu ES), Soudního dvora ES a Soudu první instance ES,

e) orientačně legislativní záměry a návrhy právních předpisů ES,

f) popřípadě též způsoby implementace práva ES použité a související vnitrostátní právní úpravy platné v členských státech EU, jakož i institucionální a organizační struktury působící při implementaci práva ES v těchto státech.

2. Přednostně se do právních předpisů ČR promítají směrnice ES:

a) upravující oblasti, pro něž nutnost zajištění plné slučitelnosti vyplývá z Evropské dohody (čl. 75 odst. 1, čl. 86 odst. 2 a čl. 92 odst. 1 Evropské dohody),

b) zařazené do “seznamů A” v rámci technické části jednání (tzv. screening) o vstupu ČR do EU, v průběžně aktualizovaném znění,

c) uvedené ve schválených pozičních dokumentech.

Ústřední orgány usilují o konzultace s Evropskou komisí o všech návrzích právních předpisů, u nichž je to možné a účelné.

3. Při promítání ustanovení směrnice ES se nejprve vyhledají odpovídající ustanovení právních předpisů ČR a vzájemným porovnáním se zjišťuje slučitelnost relevantních ustanovení právních předpisů ČR s odpovídajícími ustanoveními směrnice ES, popřípadě se zjišťuje, která ustanovení směrnice ES nejsou právními předpisy ČR věcně pokryta. Zkoumají se rovněž dopady na související právní předpisy ČR. U stanovených hodnot vymezujících rozsah působnosti předpisu ES (tzv. prahové hodnoty) se zkoumá jejich praktický dosah pro právní úpravu ČR.

Na základě výsledků zjištění uvedených v předchozích pododstavcích se navrhnou změny, popřípadě doplnění právních předpisů ČR nebo vydání nového předpisu (nových předpisů) ČR. Přitom je nutno mít na zřeteli, že směrnice ES může být promítnuta, resp. může korespondovat, s větším počtem právních předpisů ČR. Pokud plné promítnutí směrnice ES vyžaduje vydání prováděcích předpisů, předkládají se a posuzují se současně s návrhem právního předpisu ČR též návrhy těchto prováděcích předpisů.

4. Jsou-li ustanovení směrnice ES, která měla být promítnuta, v plném rozsahu věcně pokryta platnou, plně slučitelnou právní úpravou ČR, lze tuto skutečnost konstatovat s tím, že směrnice ES se považuje za plně promítnutou.

5. Zahrnuje-li směrnice ES, která má být promítnuta, samostatný ucelený úsek právní úpravy a neupravují-li právní předpisy ČR problematiku vůbec nebo jen dílčím způsobem nebo s právem ES z větší části neslučitelným způsobem, je možno, za předpokladu, že se tím nenaruší systém práva ČR, promítnout směrnici ES textově jako celek a nahradit tak případnou nevyhovující úpravu. V tom případě se při jejím zveřejnění uvede v poznámce pod čarou odkaz na příslušnou směrnici ES.

6. Právní předpisy ČR se přizpůsobují nařízením ES:

a) u nichž to vyplývá ze “seznamů A” (tzv. list A) ve smyslu bodu III/2 této přílohy,

b) zásadně též všem ostatním nařízením ES, ledaže by plné přizpůsobení některým nařízením nebo jejich jednotlivým ustanovením nebylo objektivně možné nebo účelné, zejména pokud je vázáno na členství v EU, nebo jde-li o ustanovení, která jsou v důsledku své povahy a obsahu aplikovatelná jen mezi členskými státy, nelze-li použít postupu podle bodu III/9 této přílohy.

Při přizpůsobení se vezme v úvahu omezená časová působnost (platnost) některých nařízení (zejména oblast zemědělského trhu a hospodářské soutěže).

7. Při promítání směrnic ES do právních předpisů ČR, popřípadě při přizpůsobování právních předpisů ČR nařízením ES, se vždy zkoumá, zda je příslušný právní předpis ES určen jen k úpravě vztahů mezi členskými státy, nebo též k úpravě vztahů s třetími státy. V takovém případě se zjišťuje, zda nevzniká rozpor mezi promítnutím směrnice ES nebo adaptací na nařízení ES na straně jedné a závazky ČR z mezinárodních smluv na straně druhé. Případná dočasná odchylka od kompatibility se zdůvodní a zároveň se uvede, jaké opatření bude učiněno k odstranění nesouladu nejpozději při vstupu do EU.*/

8. Preambule předpisů ES, obsahující zdůvodnění a informace o způsobu projednání v orgánech ES, se do právních předpisů ČR nepromítají. Údaje obsažené v preambulích mohou být využity při interpretaci právních předpisů a k orientaci při jejich transpozici, popřípadě při koncipování důvodových zpráv k návrhům odpovídajících předpisům ČR.

9. Vládě se předkládají v zásadě jen plně harmonizované návrhy právních předpisů. Výjimečně, zejména je-li transpozice směrnice ES nebo aplikace nařízení či rozhodnutí ES vázána na členství v EU, nebo v jiných zvláště odůvodněných případech, se navrhne odklad účinnosti ustanovení zabezpečujících plnou slučitelnost s právem ES, popřípadě jiné vhodné uspořádání.

Ustanovení o odkladu nabytí účinnosti se uvede například těmito slovy: “Ustanovení § .... tohoto zákona nabývají účinností dnem kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky do Evropské unie.”.

10. Součástí odůvodnění každého návrhu právního předpisu ČR je srovnání s předpisy ES, které byly při přípravě návrhu právního předpisu ČR vzaty v úvahu, popřípadě vyjádření předkladatele, že předmět návrhu není právem ES upraven. V návrhu věcného záměru zákona, v důvodové zprávě k návrhu zákona, v odůvodnění k návrhu nařízení vlády nebo k návrhu vyhlášky, předkladatel výslovně prohlásí, zda připravený návrh právního předpisu je či není slučitelný s právem, popřípadě i s legislativními záměry a návrhy předpisů ES, pokud jsou známy. Uvede se přitom konkrétně, s kterými předpisy ES je navrhovaný právní předpis slučitelný a v jaké míře, v čem jde případně nad rámec úpravy ES a s kterými předpisy ES je v rozporu. Rovněž se uvedou organizační nároky jakož i ekonomické a institucionální důsledky navrhované právní úpravy, a rovněž i výsledky jednání a konzultací s orgány ES o věcech týkajících se zamýšlené úpravy, včetně závěrů a závazků, které z těchto jednání vyplynuly. Pokud návrh není slučitelný s právem ES, uvede se zdůvodnění a lhůta, ve které bude dosaženo plné slučitelnosti.
_________________________________________________________________________________________
*/ Tzn. které části hlavy, oddíly , popřípadě i paragrafy návrhu právního předpisu , event. i současně s ním předkládaného návrhu prováděcího předpisu, jsou slučitelné s tím, že promítají jednotlivá ustanovení směrnic nebo zavádějí principy a podmínky pro přímou aplikaci nařízení a rozhodnutí ES po vstupu ČR do EU, a dále která ustanovení předpisu ES a z jakého důvodu se mohou týkat ČR až po vstupu do EU; v takovém případě předkladatel uvede, jak zajistí, aby ke dni vstupu do EU byla příslušná úprava recipována do právního řádu ČR.

11. Při sbližování práva s ustanoveními práva ES, která jsou aplikovatelná bez vydání sekundárního předpisu ES (například čl. 56-60 ex čl. 73b – 73i nebo čl. 81 a 82 ex čl. 85 a 86 Smlouvy o založení Evropského společenství) se postupuje přiměřeně jako při promítání směrnice ES, popřípadě jako při hodnocení slučitelnosti návrhu právního předpisu ČR.

12. Po vyhlášení právního předpisu ČR ve Sbírce zákonů ČR předkladatel (gestor) ověří, zda předpis dosahuje stupně slučitelnosti, který byl předpokládán v návrhu. Pokud nebude tohoto stupně dosaženo, zahájí práce na další aproximaci předpisu.

IV. Zajišťování slučitelnosti právních předpisů ČR


1. U každého právního předpisu ČR a jeho návrhu předkladatel zjišťuje:

a) zda předmět úpravy náleží do působnosti ES,

b) zda v právu ES existuje předpis (předpisy) upravující otázku (otázky), která je nebo má být upravena právním předpisem ČR.

2. V záporném případě konstatuje nerelevatnost právního předpisu ČR nebo jeho návrhu pro sbližování práva s tím, že právní předpis ČR nebo jeho návrh není v rozporu s právem ES.

3. V kladném případě předkladatel zjistí relevantní předpisy ES a dbá v etapě přípravy návrhu o zajištění slučitelnosti se všemi relevantními předpisy ES. Předkladatel dbá rovněž o to, aby návrh právního předpisu ČR byl slučitelný s obecnými zásadami práva ES a s relevantními ustanoveními zakládacích smluv, Evropské dohody a horizontálních (průřezových) předpisů ES.

4. Předkladatel přihlíží též k ekonomickým záměrům ES, pokud jsou známy.

5. Slučitelnost právního předpisu ČR nebo jeho návrhu se hodnotí (po zhodnocení slučitelnosti jeho jednotlivých ustanovení) vždy jako celek, nikoli jen podle jeho jednotlivých ustanovení. Jsou-li do právního předpisu ČR promítnuta - byť plně - jen některá ustanovení směrnice ES, nebo je-li právní předpis přizpůsoben jen některým ustanovením nařízení ES, ač se ho týkají i další ustanovení předpisu ES, nejde u právního předpisu ČR jako celku o slučitelnost plnou.

6. Ústřední orgány soustavně sledují a analyzují vývoj práva ES a v oboru své působnosti a v mezích možností též vývoj práva jejich členských států.

7. Zjistí-li ústřední orgán předpis ES, podle něhož nelze postupovat s ohledem na objektivní podmínky nezávislé na vůli ČR, konstatuje jeho neaplikovatelnost. Toto omezení však nelze uplatnit, může-li se stav do budoucna změnit. Ústřední orgány státní správy proto sledují podle své působnosti i právní akty ES z hlediska ČR neaplikovatelné.

8. Úřad vlády ČR - odbor kompatibility - sleduje platné i nové předpisy ES a ukládá na základě pravidelných aktualizací Directory TAIEX*/ relevantní údaje o nich do ISAP s vyznačením předpokládaného gestora.

9. Uložením příslušných údajů do ISAP a souběžným potvrzením písemně nebo elektronickou poštou zároveň Úřad vlády ČR - odbor kompatibility - upozorňuje ústřední orgán na vybrané směrnice a nařízení ES vyžadující, aby se příslušný ústřední orgán ujal gesce nad prozkoumáním směrnice, nařízení či rozhodnutí ES, popřípadě nad zajištěním slučitelnosti právní úpravy ČR s těmito předpisy ES. Ty ústřední orgány, které vzhledem ke své působnosti přicházejí v úvahu jako gestoři pro rozbor těchto předpisů ES a pro vypracování příslušných návrhů, sdělí Úřadu vlády ČR - odboru kompatibility - do 1 měsíce od uložení příslušných údajů do ISAP Úřadem vlády ČR - odborem kompatibility - zda s výkonem funkce gestora souhlasí. Gestoři projednávají rovněž podle potřeby spolupráci dalších ústředních orgánů a sdělují tyto údaje Úřadu vlády ČR - odboru kompatibility. Příslušné údaje vloží podle sdělení gestorů Úřad vlády ČR - odbor kompatibility - do ISAP. Nedojde-li k dohodě, postupuje se obdobně podle bodu V/7 této přílohy.

V. Organizační otázky


1. Za zajišťování slučitelnosti právních předpisů ČR s právem ES odpovídají ústřední orgány v rozsahu své působnosti podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2. Provádění politiky integrace ČR do EU v oblasti legislativní činnosti vlády zajišťuje Úřad vlády - Sekce místopředsedy vlády a předsedy Legisaltivní rady vlády.

________________________________________________________________________
*/ Directory TAIEX zahrnuje vybrané platné právní i jiné akty ES podle kapitol screeningu.

3. V rámci Sekce místopředsedy vlády a předsedy Legislativní rady vlády plní tyto úkoly odbor kompatibility, který práce na sbližování právních předpisů ČR s právem ES koordinuje, metodicky usměrňuje, eviduje výsledky, ověřuje slučitelnost jednotlivých návrhů právních předpisů ČR s právem ES a organizuje přípravu revidovaných překladů právních předpisů ES. O zjištěných nedostatcích informuje příslušný ústřední orgán a vyžaduje-li to povaha věci též Pracovní výbor pro integraci ČR do EU a vedoucího delegace pro jednání o dohodě o přistoupení ČR k EU. O technických problémech, zjištěných při provozování ISAP, se Úřad vlády ČR - odbor kompatibility - a příslušný ústřední orgán státní správy neprodleně navzájem informují.

4. Harmonizaci technických předpisů a norem koordinuje Ministerstvo průmyslu a obchodu - Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který při této činnosti postupuje v souladu s těmito metodickými pokyny.

5. Úřad vlády ČR - odbor kompatibility - ověřuje plnění závazků vyplývajících z Evropské dohody u všech návrhů věcných záměrů zákonů, zákonů, nařízení vlády a vyhlášek, zasílaných do meziresortního připomínkového řízení a určených pro jednání schůze vlády (ve fázích legislativního procesu na úrovni vlády). V obou fázích hodnotí slučitelnost těchto návrhů s právem ES a zpracovává k nim písemná vyjádření. V rámci připomínkového řízení má Úřad vlády ČR - odbor kompatibility - obdobné postavení jako ostatní jeho účastníci ve smyslu Legislativních pravidel vlády.

U složitějších návrhů právních úprav se podle potřeby a možností konají mezi předkladatelem a Úřadem vlády ČR - odborem kompatibility - konzultace. Shledá-li Úřad vlády ČR - odbor kompatibility - návrh právního předpisu neslučitelným s právem ES, jedná s předkladatelem s cílem dosáhnout kompatibilního znění. Nedojde-li k dohodě, uvede se výsledek jednání ve vyjádření Úřadu vlády ČR - odboru kompatibility - spolu s důvody, na kterých předkladatel trvá.

6. Vyjádření Úřadu vlády ČR - odboru kompatibility - jsou na úrovni Úřadu vlády ČR zapracována odborem vládní legislativy do návrhu stanoviska určeného pro schůzi Legislativní rady vlády a do stanoviska pro jednání schůze vlády.

7. Pro každý předpis ES, který přichází v úvahu pro právní úpravu ČR, se stanoví jediný gestor. Pokud se zúčastněné ústřední orgány nedohodnou jinak, je jím ústřední orgán, který má gesci v příslušné pracovní skupině Pracovního výboru pro integraci ČR do EU, popřípadě, v jehož působnosti je těžiště otázek, které jsou předmětem předpisu ES, který má být promítnut nebo jemuž se má přizpůsobit právní úprava ČR. Další ústřední orgány se účastní jako spolupracující. Gestor odpovídá za organizaci prací, zejména za navržení ústředních orgánů, které budou garanty vypracování jednotlivých legislativních návrhů, vyžaduje-li transpozice či adaptace právního předpisu ES vydání dvou nebo více právních předpisů ČR. Gestor dále odpovídá za technické zajištění výstupů, za sestavení celkových návrhů, včetně vazeb na Plán legislativních prací vlády podle dílčích podkladů spolupracujících ústředních orgánů a za předložení celkových návrhů příslušným orgánům.

Při předkládání návrhů vládě se postupuje v souladu s usnesením vlády z 21. srpna 1998 č. 536, o pověření členů vlády koordinační a informační funkcí vůči některým ústředním orgánům státní správy, v jejichž čele není člen vlády, ve znění usnesení vlády z 26. srpna 1998 č. 556.

8. Evidenci gestorů zajišťuje Úřad vlády ČR - odbor kompatibility - ve spolupráci se zúčastněnými ústředními orgány v rámci ISAP. Úřad vlády ČR - odbor kompatibility - rovněž sleduje, u kterých předpisů ES označených Komisí ES za součást acquis communautaire nepřevzal žádný ústřední orgán úlohu gestora, a dbá o zjednání nápravy jednáním mezi ústředními orgány. Nevede-li toto jednání k cíli, je věc předložena Pracovnímu výboru pro integraci ČR do EU k projednání za účasti ústředních orgánů, jichž se věc týká. Není-li ani pak dosaženo dohody, předloží místopředseda vlády a předseda Legislativní rady vlády věc k rozhodnutí Výboru vlády pro evropskou integraci.

9. Podle bodu V/8 této přílohy postupuje přiměřeně v oblasti technických předpisů norem Ministerstvo průmyslu a obchodu, které v případě, že jednání mezi ústřed-ními orgány nevede k cíli, projedná věc s Úřadem vlády ČR - odborem kompatibility - a dohodne s ním další postup.

Vznikne-li pochybnost, zda jde o technický předpis, provede se konzultace mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem vlády ČR - odborem kompatibility.

10. V podkladech pro sestavení návrhu Plánu legislativních prací vlády uvedou předkladatelé u jednotlivých legislativních návrhů (pokud souvisejí s právem ES) výčet všech relevantních aktů ES, které budou legislativním návrhem implementovány.

11. Příprava legislativního návrhu musí být zajišťována s přihlédnutím k závazkům a závěrům vyplývajícím z technických jednání o vstupu ČR do EU (tzv. screening), pozičních dokumentů, popřípadě dalších dokumentů a k době potřebné pro legislativní proces na úrovni vlády a Parlamentu České republiky (tato doba činí přibližně 8 až 10 měsíců). Průběh tohoto legislativního procesu eviduje, kontroluje a vyhodnocuje Úřad vlády - odbor kompatibility a odbor vládní legislativy.

VI. Evidence stavu a průběhu aproximace, předkládání zpráv vládě
a poskytování informací Komisi ES


1. Evidence stavu aproximace a průběhu legislativního procesu z hlediska aproximace se vede v ISAP na Úřadu vlády ČR - odboru kompatibility a v pracovních stanicích na všech zúčastněných ústředních orgánech, popřípadě prostřednictvím Internetu.

2. Evidenční a analytické databáze ISAP se udržují a provozují tak, aby bylo možno zejména zjistit:

a) podle jednotlivých směrnic ES, do jaké míry jsou promítnuty do právních předpisů ČR a jejich návrhů, a u jednotlivých nařízení, popřípadě rozhodnutí ES, v jakém rozsahu jsou jim přizpůsobeny právní předpisy ČR a jejich návrhy,

b) u jednotlivých právních předpisů ČR a jejich návrhů, do jaké míry jsou slučitelné s právem ES,

c) soulad legislativních úkolů vyplývajících z procesu aproximace s Plánem legislativních prací vlády a s jeho plněním,

d) jaké závěry a závazky vyplývají z jednání s orgány ES o jednotlivých legislativních záměrech (úpravách) */,

e) podle jednotlivých aktů ES

- které z nich vyžadují a které z nich nevyžadují transpozice do právních předpisů ČR,

- které z nich vyžadují adaptace,

- které z nich jsou pro sbližování právních předpisů ČR s právem ES irelevantní,

- které z nich byly klasifikovány “s výhradou” a u nichž nebylo použito postupu podle bodu III/9 této přílohy.

3. Neprodleně po přijetí gesce vyplní resort příslušné identifikační a analytické formuláře za dotčené právní předpisy ČR, podle instrukcí a uživatelských příruček ISAP.

4. O stavu a vývoji sbližování právních předpisů ČR s právem ES jsou vládě předkládány čtvrtletní zprávy.

5. O stavu a vývoji sbližování právních předpisů ČR s právem ES poskytuje Úřad vlády ČR - odbor kompatibility - Komisi ES prostřednictvím Úřadu pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX) informativní údaje ve stanoveném rozsahu a v dohodnutých termínech.
_______________________________________________________________________________________
*/ Jde zejména o závěry a závazky vyplývající z konečných znění seznamů A (tzv. “A-listy”) z technických jednání o vstupu ČR do EU (tzv. screening)
VII. Závěrečná ustanovení


1. Při zpracování datové základny ISAP se postupuje podle uživatelské příručky vydané za tím účelem Úřadem vlády ČR - odborem kompatibility.

2. Tyto metodické pokyny nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2000, s výjimkou ustanovení bodu IV/9, pokud se týká potvrzování písemného nebo elektronickou poštou; toto ustanovení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.