Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1992 > 1992-09-23

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 23. září 1992 č. 560 + P

k návrhu zákona České národní rady o Bezpečnostní informační
službě České republiky (tisk ČNR č. 29)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona České národní rady o Bezpečnostní informační službě České republiky (tisk ČNR č. 29) stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o tomto stanovisku informoval předsedu České národní rady.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády

Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.


Příloha k usnesení vlády ČR ze dne 23. září 1992 č. 560

S t a n o v i s k o

vlády České republiky

k návrhu zákona České národní rady o Bezpečnostní informační službě České republiky /tisk ČNR č. 29/

Vláda České republiky na svém zasedání dne 23. září 1992 projednala poslanecký návrh zákona České národní rady o Bezpečnostní informační službě České republiky. S návrhem zákona ČNR vyslovila vláda souhlas za předpokladu, že při jeho dalším zpracování bude přihlédnuto k následujícím připomínkám:

Obecně:

1. Upozorňuje se, že v zájmu zachování ústavnosti je potřebné, aby souběžně se schválením předloženého návrhu Českou národní radou byly ve Federálním shromáždění přijaty především

- novela Čl. 27, odst. 1 písm. b) ústavního zákona č. 143/1986 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, která svěří do působnosti republik zřizovat republikové bezpečnostní služby a upravovat jejich postavení a ostatní poměry a

- novela § 1 písm. a) zákona č. 384/1990 Sb., o vymezení působnosti ČSFR ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti, ve znění zákona č. 127/1992 Sb., která svěří do působnosti republik dosavadní působnost federace ve věcech získávání, soustřeďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení a bezpečnosti státu.

Teprve schválením novelizace uvedených předpisů budou vytvořeny předpoklady pro zřízení Bezpečnostní informační služby České republiky (dále jen "BIS ČR"). V zájmu zajištění plynulého přechodu úkolů dosavadní Federální bezpečnostní služby na republikové orgány je zároveň třeba přijmout ve Federálním shromáždění zákon o zrušení FBIS a vypořádání jejich majetkových a jiných poměrů ve vztahu k republikám.

2. Část druhá upravující služební poměr příslušníků BIS ČR byla z velké části převzata z připravovaného návrhu zákona o služebním poměru příslušníků Federální bezpečnostní informační služby a svým obsahem je v některých ustanoveních shodná s platnou právní úpravou služebních poměrů příslušníků federálních ozbrojených bezpečnostních sborů. Vzhledem k tomu, že BIS ČR se zřizuje jako republikový zpravodajský orgán, není přejímání federální právní úpravy namístě. Dále je třeba vzít vúvahu, že BIS ČR není ozbrojeným bezpečnostním sborem. Do jeho působnosti patří získávání, soustřeďování a vyhodnocování informací ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti státu a jeho ústavního zřízení. S ohledem na tento charakter práce není důvodné, aby úprava služebního poměru v navrhovaném zákoně obsahovala ustanovení, která zvýhodňují příslušníků BIS ČR oproti pracovníkům v pracovním poměru (viz např. preventivní rehabilitace, odchodné, příspěvek za službu). Navrhuje se provést celkovou revizi části druhé návrhu zákona tak, aby neopodstatněná zvýhodnění příslušníků BIS ČR byla vypuštěna a pro úpravu uvedených věcí bylo přiměřeně použito zákoníku práce (§ 158 návrhu). Závěrem se upozorňuje, že speciální úpravu služebního poměru příslušníků BIS ČR lze považovat za přechodnou. V rámci unifikace postavení pracovníků ve státní službě by se i na příslušníky BIS ČR měl vztahovat připravovaný zákon o státní službě.

3. Navrhuje se přehodnotit text zmocňovacích ustanovení obsažených v předloženém návrhu. K podrobnější úpravě zejména ustanovení o služebním poměru příslušníků BIS ČR, budou-li v návrhu zachována, by měl být vydán obecně závazný právní předpis (viz např. podrobnosti o úpravě dodatkové dovolené, služebního volna, náležitostí příslušníků, zvláštních podmínek pro výkon služby příslušnic a náhrady škody). Jedná se zejména o ty případy, kde se předpokládá vydání zvláštního předpisu v dohodě nebo po projednání s některými ministerstvy (např. § 82 odst. 3, 83 odst. 4, odst. 2, 94 odst. 3). Obdobně se postupovalo při provádění zákona ČNR o služebním poměru příslušníků Policie ČR. Nelze souhlasit s názorem uvedeným v důvodové zprávě, že se i v těchto věcech jedná o takové podrobnosti, které nemohou být s ohledem na charakter zpravodajské služby zveřejňovány. Vzhledem k tomu, že BIS ČR ani její ředitel nejsou oprávněni k vydávání obecně závazných právních předpisů, mohla by podrobnější úprava být provedena nařízením vlády ČR. Ostatní zmocňovací ustanovení, na základě nichž má být vydána jen interní norma, by měla být vypuštěna jako nadbytečná. Interní normu, která zavazuje pouze příslušníky BIS ČR, lze totiž vydat bez zákonného zmocnění. Nehledě na to se dále upozorňuje, že interní normu nelze v navrhovaných zmocňovacích ustanoveních označovat jako "zvláštní předpis". Tohoto pojmu se používá ve vztahu k obecně závazným právním předpisům.

4. Navrhuje se k předloženému návrhu doplnit vyčíslení nároků na rozpočet České republiky spojených s realizací zákona, aby bylo možno návrh komplexně posoudit i z tohoto hlediska.

S výhradou obecných připomínek se k jednotlivým ustanovením uvádí:

K názvu:

V souladu s obsahem návrhu se doporučuje na konci názvu doplnit slova "a o služebním poměru jejích příslušníků".

K § 1:

1. Nadpis "Úvodní ustanovení" se doporučuje přesunout nad § 1.

2. V odstavci 1 se navrhuje vypustit slova "jako ozbrojený bezpečnostní sbor". Podle Čl. 27 odst. 1 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb. lze v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti zřizovat buď ozbrojené bezpečnostní sbory nebo bezpečnostní služby. Navrhovaným zákonem má být zřízena bezpečnostní informační služba, nelze ji proto označovat jako ozbrojený bezpečnostní sbor, který má z věcného hlediska jiný charakter. Ozbrojený bezpečnostní sbor je totiž aparátem výrazněji represivní povahy použitelným na rozdíl od informační služby k bezprostřednímu otevřenému fyzickému donucení vůči osobám nebo skupinám osob, které přímo narušují právem chráněné zájmy.

3. Vzhledem k tomu, že BIS ČR není státním orgánem České republiky ve smyslu hlavy sedmé ústavního zákona č. 143/1968 Sb., navrhuje se v odstavci 2 slova "státním orgánem" nahradit slovy "zpravodajským orgánem". Dále se navrhuje v odstavci 2 slova "bezpečnosti státu" nahradit slovy "vnitřního pořádku a bezpečnosti státu". Obdobně jako nyní u FBIS, nebude ani BIS ČR plnit úkoly spojené s bezpečností našeho státu mimo jeho území.

4. V odstavci 3 se navrhuje jako nepřesná vypustit slova "vydanými ústředními orgány státní správy".

5. V odstavci 4 se pro upřesnění navrhuje slova "se samostatným vztahem ke státnímu rozpočtu České republiky" nahradit slovy ", jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu České republiky". Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se navrhuje doplnit slova ", ve znění pozdějších předpisů".

K § 2:

Dané ustanovení se doporučuje vypustit jako nadbytečné a následující paragrafy přečíslovat.

K § 3:_

Doporučuje se toto upravené znění odstavce 1:

"(1) Úkoly Bezpečnostní informační služby plní příslušníci Bezpečnostní informační služby (dále jen "příslušníci"). Příslušníci jsou ve služebním poměru k Bezpečnostní informační službě.".

K § 4:

1. Z názvu hlavy prvé se doporučuje vypustit jako nadbtečné slovo "Působnost".

2. V názvu § 4 se doporučuje nahradit slovo "Působnost" slovem "Úkoly" a název přesunout nad označení § 4.

3. V odstavci 3 v posledním řádku se navrhuje vypustit slova "a pokud tak určí vláda České republiky". Okruh úkolů BIS ČR musí být jednoznačně vymezen pouze zákonem.

K § 6:

1. Odstavec 1 se doporučuje zjednodušit a formulačně upravit tak, aby vyjádřeno, že BIS ČR předkládá vládě České republiky zprávy z oboru své působnosti, o něž vláda požádala nebo které jsou významné pro její činnost.

2. Označení odstavce 2 se navrhuje zrušit a jeho text se navrhuje přesunout do odstavce 1 takto:

- povinnost předkládat ČNR jednou ročně zprávy o činnosti BIS ČR upravit v novém písmenu c),

- povinnost týkající se návrhu rozpočtu upravit v novém písmenu d) a text upřesnit tak, aby bylo zakotveno, že návrh rozpočtu BIS ČR se předkládá ministerstvu financí České republiky.

K § 7:

Vzhledem k tomu, že vláda ČR je kolektivní orgán, který rozhoduje ve sboru, navrhuje se upřesnit text odstavce 4 tak, aby bylo vyjádřeno, že vláda ČR ukládá úkoly BIS ČR svými usneseními.

K § 8:

Pro upřesnění se nadpis navrhuje přesunout nad § 8. Dále se upozorňuje, že v návaznosti na přijetí uvedené právní úpravy je třeba zajistit plynulou kontrolu BIS ČR i po skončení volebního období ČNR. Doporučuje se v textu doplnit, že členové kontrolního orgánu v tomto případě vykonávají svou funkci až do zvolení nového kontrolního orgánu.

K § 9:

1. Nadpis nad § 9 se navrhuje vypustit jako nadbytečný.

2. V odstavci 2 písm. b) se navrhuje text přeformulovat tak, aby bylo vyjádřeno, že se předkládají usnesení vlády ČR podle § 7 odst. 4 (viz naše připomínka k § 7).

3. Není jasný pojem "vedoucí pracovníci BIS ČR" uvedený v odstavci 4. Odkazuje se na znění § 3 odst. 2 návrhu, v němž jsou zavedeny legislativní zkratky pro funkci ředitele BIS ČR a vedoucí organizačních útvarů BIS ČR. Za použití těchto legislativních zkratek se navrhuje text upřesnit.

K § 10:

1. V odstavci 2 není dodržena legislativní zkratka zavedená pro pojem "příslušník BIS ČR". Text je třeba upravit.

2. Pokud jde o znění odstavce 4, je třeba upozornit, že kontrola BIS ČR včetně oprávnění s tím souvisejících je v uvedeném návrhu plně svěřena zvláštnímu kontrolnímu orgánu ČNR. Jeho stanovisko k závadám v činnosti BIS ČR by proto mělo být rozhodující. Není jasné, proč v uvedených věcech se konečné rozhodnutí přesouvá na výbor ČNR. Text odstavce 4 se doporučuje v tomto smyslu přehodnotit.

K § 11:

1. Doporučuje se tento upřesněný název hlavy druhé:

"Povinnosti a oprávnění příslušníků".

2. V návaznosti na naši připomínku k § 3 odst. 1 návrhu se navrhuje odstavec 1 vypustit a následující odstavce přečíslovat.

3. V odstavci 3 se doporučuje pro upřesnění nahradit slova "ustanovením § 4" slovy "v § 4".

K § 12:

1. V odstavci 1 se navrhuje vypustit slova "a ustanovením o trestných činech vojenských" jako nadbytečná.

2. Odstavce 2 a 3 se navrhuje vypustit. Mezi úkoly BIS ČR nepatří vyšetřování trestných činů a nemůže být proto ani oprávněna vyšetřovat trestné činy svých příslušníků. Podle platné právní úpravy je vyšetřování trestných činů svěřeno Policii České republiky, a pokud jde o trestné činy proti bezpečnosti státu Federálnímu policejnímu sboru.

K § 14:

1. Pokud jde o používání střelných zbraní příslušníky BIS ČR, upozorňuje se, že účelu sledovaného v § 14 lze dosáhnout s použitím zbraní držených na základě hromadného zbrojního průkazu. Mělo-li by dané ustanovení, přes svou nadbytečnost, v návrhu zůstat, je třeba text § 14 doplnit tak, aby byly upraveny rovněž povinnosti příslušníka po použití zbraně obdobně jako v § 40 zákona ČNR č. 283/1991 Sb.

2. Upozorňuje se, že není jasný pojem "chráněná osoba" uvedený v odstavci 1 písm. b). Je-li na mysli ochrana osob jednajících ve prospěch BIS ČR, je třeba odkázat v textu odstavce 1 písm. b) na § 16 odst. 1 návrhu, kde je povinnost ochrany pro tyto osoby zakotvena.

K § 15:

Podle odstavce 1 písm. b) je občan označován jako prostředek zpravodajské činnosti. Tato úprava není správná a směřuje proti samotné podstatě práva, jehož smyslem je ochrana občana a jeho práv a nikoliv využívání občana jako prostředku k ochraně zájmů státu. Navrhuje se proto:

1. Název hlavy třetí nahradit textem "Osoby jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby a zpravodajské prostředky a jejich použití".

2. § 22 přesunout v hlavě třetí před dosavadní § 15 upravující zpravodajské prostředky.

3. V dosavadním § 15 odst. 1 vypustit text písm. b) a z odstavce 2 přesunout do ustanovení o osobách jednajících ve prospěch BIS ČR povinnost ochrany těchto osob před vyzrazením nebo před způsobením újmy na cti, životě nebo zdraví.

K § 16:

1. V odstavci 1 se upozorňuje, že činnosti BIS ČR uvedené v písm. a) a b) mohou být podle navrhované dikce prováděny bez jakéhokoliv omezení, což je nesprávné. Navrhuje se upravit text odstavce 1 takto:

- v písm. c) vypustit dikci počínající slovy "...v případě, že jsou užívány...",

- odstavec 1 doplnit tak, aby bylo vyjádřeno, že všechny činnosti uvedené v písmenech a) až c) může BIS ČR provádět a zpravodajskou techniku při nich používat jen v souvislosti se zjišťováním skutečností v rozsahu své působnosti.

2. Jsou pochybnosti, zda úprava vztahů mezi BIS ČR a orgány a organizacemi podle odstavce 2, která může podstatným způsobem ovlivnit zasahováí do práv a svobod občanů, má být provedena pouze zvláštními dohodami. Alespoň základní rámec těchto vztahů by měl být vymezen v navrhovaném zákoně. Bude-li přesto odstavec 2 v návrhu ponechán v předloženém znění, navrhuje se, aby obsah uzavřených dohod byl výslovně podřazen pod dohled kontrolního orgánu.

K § 20:

V odstavci 3 se pro upřesnění doporučuje za slova "být využity" vložit slova "pouze".

K § 22:

Navrhuje se doplnit dané ustanovení o povinnost BIS ČR vést evidenci osob jednajících v její prospěch pouze po dobu plnění jednotlivých úkolů a údaje z těchto evidencí po splnění úkolů zničit. Uvedená povinnost je v současné době zákonem zakotvena pro FBIS a není jasné,proč se nenavrhuje i pro českou bezpečnostní služby.

K § 23:

1. V odstavci 1 není dodržena legislativní zkratka zavedená pro pojem "příslušník BIS ČR". Text je třeba upravit.

2. Pokud jde o znění odstavců 3 a 4, není jasné, proč by BIS ČR měla vést evidenci krycích dokladů vydávaných a používaných Policií České republiky podle zákona č. 283/1991 Sb. BIS ČR nemá nad tímto ozbrojeným bezpečnostním sborem dozorovou pravomoc. Navrhuje se proto odstavce 3 a 4 z návrhu vypustit a následující odstavce přečíslovat.

K § 25:

1. Navrhuj se doplnit dané ustanovení v tom smyslu, aby údaje o osobách uchovávané v evidencích BIS ČR, které již nejsou k plnění jejích úkolů potřebné, nebo pokud je k tomu jiný zákonný důvod, byly ukládány způsobem, který zabrání každému s výjimkou soudu v přístupu k těmto informacím. Uvedenou povinnost má stávající FBIS a není jasné, proč není uložena české bezpečnostní službě. Dále se navrhuje též doplnit, jak bude postupováno v případě, kdy se dodatečně zjistí, že údaje obsažené v evidenci BIS ČR byly získány neoprávněně nebo že jsou nepravdivé.

2. V odstavci 1 se pro upřesnění doporučuje slova "V oboru" nahradit slovem "Při".

K hlavě páté:

1. S poukazem na naše připomínky k § 4 a k § 23 týkající se kolize mezi plněním úkolů BIS ČR a Policie České republiky se navrhuje, aby v hlavě páté byly podrobněji vymezeny podmínky součinnosti mezi těmito dvěma orgány, zejména co do rozsahu vzájemně poskytovaných informací, popř. činností. Není přijatelné, a to i s ohledem na dosavadní zkušenosti, aby úprava vzájemných vztahů BIS ČR a policie byla ponechána pouze na dohodě mezi nimi. Jde o spolupráci dvou institucí, které sice plní úkoly v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, avšak každá v oboru své působnosti stanovené zákonem a s použitím jiných metod a prostředků. Nelze připustit, aby došlo k prolínání jejich činností nebo ke vzniku vztahů, které by navozovaly dojem vzájemné podřízenosti a odpovědnosti. Uvedené obavy vychází z poznatků o praktikách bývalé Státní bezpečnosti, která svou činnost v řadě případů přenášela na útvary Veřejné bezpečnosti a zneužívala je tím k činnostem, které jí jednoznačně nepříslušely. Obdobné snahy byly patrny i v činnosti FBIS a v jejích vztazích k policejním orgánům republik. Zákonná úprava součinnosti BIS ČR a policie, provedená alespoň rámcově, by přispěla k eliminaci uvedených nedostatků.

2. V § 29 odst. 2 se pro upřesnění navrhuje na konci věty doplnit slova ", pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy".

K § 31:

V poznámce pod čarou č. 4 se pro upřesnění navrhuje slova "ve znění zákona č. 383/1990 Sb." nahradit slovy ve znění pozdějších předpisů", protože zákon o ochraně státního tajemství byl již novelizován dvakrát.

K § 33:

S poukazem na výše uvedenou připomínku, že BIS ČR nepřísluší vyšetřování trestných činů, se navrhuje odstavec 2 vypustit.

K § 34:

V odstavci 2 je třeba pro upřesnění za slova "ustanovení o zkušební době podle § 36" vložit slova "byla-li stanovena" a jako další povinnou náležitost rozhodnutí doplnit výši funkčního platu.

K § 42:

V odstavci 2 se navrhuje pro upřesnění slovo "odborné" nahradit slovy "odborné a zdravotní způsobilosti" a na konci připojit větu druhou a v ní vyjádřit, že příslušník musí být se služebním hodnocením seznámen.

K § 44:

V odstavci 3 se navrhuje vypustit jako nadbytečná slova "po přechozí dohodě s nadřízeným služebním orgánem".

K § 50:

V odstavci 1 písm. a) se navrhuje vypustit slova "schválených vládou České republiky". Vláda ČR nestanoví početní stavy příslušníků BIS ČR, jako je tomu např. u Policie České republiky, a není tedy důvodu, aby schvalovala organizační změny BIS ČR.

K § 59:

Z textu odstavců 2 až 4 není dostatečně zřejmo, co je výdělečná činnost. V praxi by mohly vznikat pochybnosti při výkladu uvedeného ustanovení. Navrhuje se převzít formulaci § 152 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., která je přesnější.

K § 65:

1. V odstavci 3 by mělo být pro úplnost doplněno, že o způsobu vyřízení uvedených jednání musí být vyrozuměna osoba, která podala podnět.

2. § 65 se navrhuje doplnit o ustanovení týkající se náhrady škody za jednání mající znaky přestupku, obdobně jako je tomu v § 35 odst. 5 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.

K § 66:

Pro projednávání jednání příslušníků, které má znaky přestupku, by měla být stanovena pouze jednoroční prekluzivní lhůta, obdobně jako je tomu v přestupkovém zákoně. V předloženém návrhu se vedle objektivní lhůty jeden rok upravuje i subjektivní lhůta k projednávání, a to třicet dnů ode dne, kdy se o spáchání jednání dověděl nadřízený. Práva a povinnosti občanů při projednávání přestupků by měly být jednotné. Navrhuje se proto pro upřesnění namísto navrhovaného textu § 66 použít úpravu obsaženou v § 36 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.

K § 69:

Upozorňuje se, že obsah daného ustanovení je přesněji formulován v § 39 zákona ČNR č. 186/1992 Sb. Navrhuje se tuto formulaci převzít.

K § 84:

Z odstavce 3 je nutno vypustit část věty za středníkem a v poznámce pod čarou č. 12 nahradit citaci nařízení vlády ČSFR citací nařízení vlády ČR č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací. Zákonem ČNR nelze vztahovat platnost ustanovení nařízení vlády ČSFR na republikové orgány. BIS ČR má být podle § 1 odst. 4 návrhu rozpočtovou organizací, a bude proto pro ni platit citované nařízení vlády ČR; event. odchylnou úpravu platů příslušníků BIS ČR lze řešit pouze novelizací tohoto nařízení.

K § 88:

V textu písmene c) se pro upřesnění navrhuje slovo "včas" nahradit slovem "neprodleně".

K § 89:

1. V odstavcích 1 a 2 se navrhuje pro upřesnění nahradit slova "Služební orgány" slovy "Bezpečnostní informační služba".

2. V souvislosti s textem odstavce 2 písm. a) je třeba specifikovat, jakým způsobem bude zdravotní péče zajišťována.

3. V odstavci 2 se navrhuje vypustit text písmene c); jedná se o banální povinnost.

K § 109:

Pro upřesnění se navrhuje slova "z její hodnoty" nahradit slovy "z její ceny".

K § 111:

V odstavci 2 se navrhuje pro upřesnění nahradit touto dikcí: "Výši náhrady škody určí služební orgán.".

K § 127 a 131:

V § 127 odst. 3 je nutno doplnit, zda u částky posledního měsíčního platu je na mysli hrubý měsíční plat, či plat po odečtení daně. Obdobná připomínka se uplatňuje k textu § 131 odst. 3.

K § 132:

Pro upřesnění se v poznámce pod čarou č. 18 doporučuje nahradit konec citace předpisu těmito slovy: ", ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.)".

K § 138:

Pod označení § 138 se navrhuje doplnit název "Podání".

K § 139:

1. Náležitosti rozhodnutí uvedené v odstavci 1 ve větě prvé se vztahují i na ústně vyhlášené rozhodnutí; v úvodu věty je proto třeba vypustit slovo "Písemné". Obsah věty druhé a třetí odstavce 1 se týkají pouze písemného vyhotovení rozhodnutí; navrhuje se proto jejich text spojit a upravit takto: "Písemné vyhotovení rozhodnutí musí obsahovat též služební orgán, který rozhodnutí vydal, datum vydání rozhodnutí, jméno a příjmení účastníka řízení, musí být podepsáno s uvedením hodnosti, jména, příjmení a funkce služebního orgánu a doručeno účastníkovi řízení.".

2. V odstavci 7 je třeba pro upřesnění na konci věty prvé doplnit slova "a jestliže marně uplynula lhůta k plnění.".

K § 145:

1. Upozorňuje se na nesprávnost navrhované úpravy, která vychází z myslného předpokladu, že náklady řízení vznikají služebním útvarů, tj. vedoucím organizačních útvarů BIS ČR a ti že je též hradí. V textu odstavců 1 až 3 je třeba slova "služební orgán" nahradit slovy "Bezpečnostní informační služba".

2. V odstavci 1 se navrhuje doplnit větu druhou tak, že druhý účastník má právo na náhradu nákladů proti BIS ČR, byl-li úspěšný. Obdobná úprava je zavedena v zákoně ČNR č. 186/1992 Sb.

K § 146:

V odstavci 1 ve větě prvé a v odstavcích 2 a 3 se navrhuje slova "příslušník" nahradit slovy "účastník řízení" vzhledem k tomu, že uvedený text se vztahuje i na odvolání pozůstalých po příslušníkovi.

K § 149:

1. V odstavcích 1 a 2 se navrhuje pro upřesnění nahradit slova "příslušník" slovy "účastník řízení".

2. Odstavec 3 se navrhuje vypustit. Občanský soudní řád v části páté týkající se správního soudnictví počítá s podáním mimořádných opravných prostředků ve správním řízení i u správních rozhodnutí přezkoumatelných soudem. V § 250i OSŘ se stanoví, že byl-li před podáním žaloby k soudu podán opravný prostředek, soud řízení o žalobě přeruší až do jeho vyřízení, a jestliže napadené rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno, soud řízení o žalobě zastaví.

K § 150:

Odstavec 3 se navrhuje vypustit s ohledem na připomínku uvedenou k § 149 odst. 3.

K § 151:

1. Odstavec 1 je třeba uvést do souladu s občanským soudním řádem. V § 248 OSŘ jsou uvedena správní rozhodnutí, která soud nepřezkoumává s tím, že další rozhodnutí, jejichž přezkoumání soudem má být vyloučeno, může stanovit zvláštní zákon. V souladu s tím by odstavec 1 měl být formulačně upraven tak, aby bylo vyjádřeno, která rozhodnutí služebních orgánů se nepřezkoumávají soudem.

2. V odstavci 2 se pro upřesnění navrhuje slova "a to v době třiceti dnů" nahradit slovy "a to do třiceti dnů".

Ke společným ustanovením:

1. § 154 až 156 se navrhuje formulovat obdobně, jako je tomu v § 147 až 150 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., kde je úprava o lhůtách přesněji vyjádřena.

2. Návrh by měl obsahovat ustanovení o bezdůvodném obohacení obdobně, jako je tomu v § 151 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.

K § 160:

Dané ustanovení se navrhuje vypustit z těchto důvodů:

1. Odstavec 1 je nadbytečný; nic nebrání tomu, aby zvláštní zákon svěřil zřízení BIS ČR výkon státní správy. Tuto skutečnost není třeba zakotvovat v předloženém návrhu jako oprávnění do budoucna. Jsou však pochybnosti o správnosti uvedeného záměru. Výkon státní správy spočívá především v rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech občanů ve správním řízení, které provádí orgány státní správy; jinéorgány pak pouze výjimečně, bylo-li jim toto oprávnění svěřeno zákonem a to v souvislosti s plněním úkolů v jejich působnosti (viz např. Policie ČR ve věcech bezpečnosti a plynulosti silničního provozu). S ohledem na charakter úkolů patřících do působnosti BIS ČR podle tohoto návrhu zákona není jasné, v jakých odvětvích by jí měl být svěřován výkon státní správy.

2. K založení oprávnění BIS ČR schvalovat technickou způsobilost svých vozidel uvedené v odstavci 2 by bylo nutno provést novelizaci vyhlášky č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích, což je dosud v působnosti federace. Ostatní uvedená oprávnění vyplývají z platných právních předpisů a není proto třeba je v návrhu upravovat. Tím však není dotčeno oprávnění dopravních inspektorátů vést evidenci motorových vozidel podle § 3 písm. e) vl. nař. č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích a jejich oprávnění týkající se výcviku žadatelů o řidičské oprávnění podle § 1 vyhlášky č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel. Novelizace uvedených předpisů patří rovněž do působnosti federace.

3. Zákonem ČNR nelze přenést na ředitele republikové bezpečnostní služby zmocnění zakotvené ve federálních zákonech k jejich provedení pro ministra vnitra ČSFR. Navíc BIS ČR nemá postavení ústředního orgánu státní správy a nemůže tedy vydávat obecně závazné právní předpisy k provedení zákonů