o zřízení Meziresortního krizového štábu -

Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1999 > 1999-01-11

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 11. ledna 1999 č. 33

o zřízení Meziresortního krizového štábu

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. z ř i z u j e Meziresortní krizový štáb (dále jen “Štáb”), jako pracovní orgán Bezpečnostní rady státu pro řešení krizových situací;

II. s c h v a l u j e Jednací řád Štábu uvedený v příloze tohoto usnesení;

III. u k l á d á

1. členům vlády, předsedům Správy státních hmotných rezerv, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Úřadu pro státní informační systém a řediteli Bezpečnostní informační služby jmenovat do 31. ledna 1999 zástupce do Štábu a zabezpečit jejich zastupitelnost,

2. ministrům obrany a vnitra

a) projednat do 15. února 1999 na společném zasedání se členy Štábu systém zajištění jejich dosažitelnosti a vyrozumění a systém aktivace Štábu,

b) vytvořit podmínky pro činnost Štábu;

IV. d o p o r u č u j e guvernérovi České národní banky jmenovat zástupce do Štábu.

Provedou:

členové vlády,
předsedové Správy státních
hmotných rezerv, Státního
úřadu pro jadernou bezpečnost,
ředitel Bezpečnostní informační
služby, Ing. K. Berka, pověřený
řízením Úřadu pro státní informační
systém
Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n , v. r.

P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 11. ledna 1999 č. 33

J E D N A C Í Ř Á D

Meziresortního krizového štábu

Článek 1
Úvodní ustanovení

Meziresortní krizový štáb (dále jen “Štáb”) se při hrozbě vzniku krizové situace a po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, stává pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro zabezpečení řešení krizových situací, týkajících se bezpečnostních zájmů České republiky.

Článek 2
Činnost Štábu

1. Štáb zabezpečuje operativní koordinaci, sledování a vyhodnocování stavu realizace opatření přijímaných vládou a ústředními orgány státní správy k zamezení vzniku nebo k řešení vzniklé krizové situace a poskytuje podporu činnosti orgánů krizového řízení územních správních úřadů a orgánů územní samosprávy.

2. Štáb zejména:

a) zabezpečuje operativní koordinaci opatření prováděných správními úřady a orgány územní samosprávy,

b) zabezpečuje operativní součinnost s orgány krizového řízení mezinárodních organizací,

c) zabezpečuje posouzení vývoje situace, obsah a přiměřenost opatření přijímaných správními úřady a orgány územní samosprávy a informuje Bezpečnostní radu státu,

d) posuzuje, projednává a koordinuje přijímání opatření meziresortního charakteru navrhovaných ústředními orgány státní správy,

e) připravuje Bezpečnostní radě státu návrhy opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadující schválení vládou, případně Parlamentem České republiky.

Článek 3
Aktivace Štábu

1. Aktivaci Štábu nařizuje v případě hrozby vzniku nebo po vzniku krizové situace, která se dotýká bezpečnostních zájmů České republiky, předseda vlády. Návrh na svolání Štábu může předsedovi vlády podat člen Bezpečnostní rady státu nebo člen vlády.

2. Aktivací Štábu pověřuje a předsedou Štábu jmenuje předseda vlády:

a) ministra obrany v případě vnějšího vojenského ohrožení České republiky, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí a při účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru a v humanitárních a záchranných operacích,

b) ministra vnitra v případě ostatních druhů ohrožení.

Článek 4
Složení Štábu

1. Stálými členy Štábu jsou:

a) náměstek ministra zahraničních věcí,

b) náměstek ministra obrany,

c) náměstek ministra vnitra,

d) náměstek ministra spravedlnosti,

e) náměstek ministra financí,

f) náměstek ministra průmyslu a obchodu,

g) náměstek ministra zemědělství,

h) náměstek ministra dopravy a spojů,

i) náměstek ministra práce a sociálních věcí,

j) náměstek ministra zdravotnictví,

k) náměstek ministra životního prostředí,

l) náměstek ministra bez portfeje,

m) místopředseda Správy státních hmotných rezerv a

n) viceguvernér České národní banky.

2. Ostatními členy Meziresortního krizového štábu jsou:

a) pověřený zástupce Generálního štábu Armády České republiky,

b) pověřený zástupce Hlavního úřadu civilní ochrany České republiky,

c) pověřený zástupce Policejního prezidia České republiky,

d) pověřený zástupce Ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky,

e) pověřený zástupce Bezpečnostní informační služby,

f) pověřený zástupce Úřadu pro zahraniční styky a informace,

g) pověřený zástupce Vojenského obranného zpravodajství,

h) pověřený zástupce Vojenské zpravodajské služby,

i) pověřený zástupce Úřadu pro státní informační systém,

j) pověřený zástupce Nejvyššího státního zastupitelství,

k) pověřený zástupce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a

l) pověřený zástupce Vězeňské služby České republiky.

Článek 5
Zasedání Štábu

1. Zasedání Štábu svolává podle potřeby jeho předseda, který stanovuje dobu a místo zasedání. Předseda může po dohodě se stálými členy Štábu podle obsahu projednávané problematiky upřesnit, kteří stálí členové Štábu se nemusí zasedání účastnit.

2. Zasedání Štábu je neveřejné a řídí se tímto jednacím řádem. V případě potřeby může jednání probíhat nepřetržitě.

3. Stálí členové Štábu mohou být při zasedání jen ve výjimečných případech zastoupeni pověřeným pracovníkem svého úřadu. Náhlá svolání jednání Štábu a kontroly dosažitelnosti členů Štábu se zajišťují systémem stálé dosažitelnosti členů Štábu a jejich zastupujících pověřených pracovníků. Pověřený pracovník musí být vybaven stejnými pravomocemi, jako člen Štábu, kterého zastupuje.

4. Štáb může na svá zasedání podle potřeby přizvat představitele dalších ústředních orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy a další odborníky.

5. K projednávání věcné problematiky může Štáb zřídit ze svých členů, zástupců věcně příslušných ústředních orgánů státní správy a přizvaných odborníků odborné pracovní skupiny a jmenovat jejich vedoucí. Vedoucí odborné pracovní skupiny řídí její jednání a předkládá odbornou pracovní skupinou zpracované návrhy Štábu.

6. Závěry zasedání Štábu přijímají stálí členové konsensem formou usnesení a formou návrhu pro jednání Bezpečnostní rady státu nebo při nebezpečí z prodlení pro jednání schůze vlády.

7. Jednání členů Štábu probíhají zpravidla na pracovišti krizového řízení.

Článek 6
Pracoviště krizového řízení

1. Pracoviště krizového řízení zabezpečující činnost Štábu aktivuje:

a) Ministerstvo obrany v případě vnějšího vojenského ohrožení České republiky, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí a při účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru a v humanitárních a záchranných operacích,

b) Ministerstvo vnitra v případě ostatních druhů ohrožení.

2. Pracoviště krizového řízení je napojeno na náhradní zdroj elektřiny, vybaveno nezbytnou výpočetní, komunikační a kancelářskou technikou a zahrnuje:

a) jednací místnost Štábu,

b) operační středisko,

c) místnosti pro jednání odborných pracovních skupin a činnost styčných orgánů,

d) nezbytné prostory pro zabezpečení stravování, odpočinku a styk se sdělovacími prostředky.

3. Operační středisko a odborné pracovní skupiny zabezpečují pro Štáb zejména:

a) monitorování a analýzu vývoje krizové situace,

b) sběr, zpracování, třídění a předávání informací potřebných pro vyhodnocení situace a přijetí rozhodnutí,

c) zpracování analýzy shromážděných informací a podklady pro návrh variant řešení,

d) distribuci přijatých rozhodnutí (schválené varianty řešení),

e) informační a organizační vazby na Úřad vlády, na krizové štáby ústředních orgánů státní správy a na územní krizové štáby.

Článek 7
Prověřování dosažitelnosti členů Štábu

1. Prověřování dosažitelnosti členů Štábu se vztahuje na:

a) náměstka ministra zahraničních věcí,

b) náměstka ministra obrany,

c) náměstka ministra vnitra,

d) náměstka ministra financí,

e) náměstka ministra průmyslu a obchodu,

f) náměstka ministra zemědělství,

g) náměstka ministra dopravy a spojů,

h) náměstka ministra zdravotnictví,

i) náměstka ministra životního prostředí a

j) místopředsedu Správy státních hmotných rezerv.

2. Časový limit dosažení pohotovosti výše stanovených stálých členů Štábu nebo jejich pověřených zastupujících pracovníků na určeném pracovišti je stanoven do 120 minut.

3. Ministr obrany v prvním pololetí každého roku a ministr vnitra ve druhém pololetí každého roku prověřují jednou za dva měsíce dosažitelnost stálých členů Štábu a reálnost plánů svolání.

4. Prověrky dosažitelnosti jsou realizovány navázáním spojení s výše stanovenými členy Štábu pomocí telekomunikačního zařízení a zpětným potvrzením možnosti dostavit se na určené pracoviště Štábu.

5. Ministr prověřující dosažitelnost členů Štábu je povinen o výsledcích prověrky informovat předsedu vlády.

6. Časový limit dosažení pohotovosti ostatních členů Štábu na určeném pracovišti je stanoven do 360 minut.

Článek 8
Cvičení Štábu

1. Procvičování činnosti Štábu se uskutečňuje nejméně jedenkrát ročně.

2. K provedení cvičení je oprávněn svolat Štáb:

a) ministr obrany k procvičování činnosti státních orgánů pro případy vnějšího vojenského ohrožení České republiky, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí a při účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru a v humanitárních a záchranných operacích,

b) ministr vnitra k procvičování činnosti státních orgánů pro ostatní druhy ohrožení.

3. Ministr obrany je oprávněn svolat Štáb také při zapojení České republiky do cvičení orgánů krizového řízení Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a Západoevropské unie (ZEU).

4. Ministr svolávající Štáb ke cvičení je povinen o svolání Štábu předem informovat předsedu vlády.

5. Stálí členové Štábu mohou být zastupováni při cvičeních Štábu ve výjimečných případech pověřenými zástupci.

6. Ministr svolávající Štáb ke cvičení je povinen o výsledcích cvičení informovat předsedu vlády.

Článek 9
Přechodné a závěrečné ustanovení

1. Do schválení zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému se působnost Štábu vztahuje v případě ohrožení spojených se vznikem radiační havárie, povodní nebo nákaz a jiných hromadných onemocnění hospodářských zvířat pouze na ústřední řízení záchranných prací a na ochranu vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.

2. Tento jednací řád nabývá účinnosti dne 11. ledna 1999.