I. p ř i j í m á
k návrhu zákona o dokončení nápravy některých majetkových křivd (tisk č. 2022) stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e
předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 17. ledna 1996 č. 64
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona o dokončení nápravy některých majetkových křivd
(tisk č. 2022)
Vláda na své schůzi dne 17. ledna 1996 projednala návrh zákona o dokončení nápravy některých majetkových křivd a vyjádřila s ním
z á s a d n í n e s o u h l a s .
Vláda považuje návrh zákona za nepřijatelný, neboť:
1. Návrh směřuje k destabilizaci vlastnických vztahů tím, že
a) v rozporu se zákony vlastníka označuje za pouhého držitele, osobu, která věc nevlastní, za vlastníka a osobu, která je neoprávněným držitelem, za oprávněného držitele,
b) otevírá možnost zpochybnit i ty právní úkony, k nimž došlo v souladu s právními předpisy, a které se týkají i fyzických osob, tedy osob, jichž se podle navrženého § 9 zákon nemá týkat.
2. Návrh dalekosáhle překračuje rámec "blokačního ustanovení" zákona o "velké privatizaci" a neznamená částečnou nápravu, zmírnění majetkových křivd, ale ve vztahu k právnickým osobám nápravu téměř všech majetkových křivd, kdy
a) předpokládá vydání majetku i tzv. jiným právnickým osobám, jako jsou spolky, nadace, ale i podniky, a to na úkor i soukromých firem, které majetek nabyly po 1. 10. 1990,
b) umožňuje bez dalšího rozsáhlou restituci majetku, včetně půdy, lesů a jiného zemědělského majetku.
3. Návrh ve skutečnosti nezakotvuje restituční tečku, neboť neruší "blokační ustanovení" v příslušných zákonech.
4. Návrh nesměřuje k urychlení a dokončení procesu privatizace, neboť okruh "oprávněných právnických osob" a důvody, pro které jim má být majetek vydán, vymezuje velmi vágně, což spolu s výše uvedenými skutečnostmi otevírá možnost vést dlouhodobé spory o majetek, a blokaci majetku tak ve skutečnosti rozšířit.
5. Návrh se nekvalifikovaně vypořádává s dopadem na státní rozpočet, přičemž
a) postrádá jakýkoliv rozbor rozsahu majetku, o který by v konkrétních případech mělo jít,
b) nepočítá s nutností vyplácet náhrady za majetek, který by byl odňat těm vlastníkům, kteří jej nabyli v souladu s právními předpisy,
c) nevyčísluje prostředky, které by bylo nutno vynaložit na pořízení náhradních objektů nebo na placení neregulovaného nájemného z nebytových prostor sloužících například zdravotnictví, školství nebo sociálním službám.
6. Návrh nepočítá ani s dalšími skutečnostmi, například zcela nelogicky chrání firmy vzniklé před 1. 10. 1990, tj. prakticky za dřívějšího režimu, nerespektuje, že k nabytí vlastnického práva vydržením mohlo dojít v souladu s občanským zákoníkem již před počátkem jednoroční lhůty vymezené v navrhovaném zákoně, nepamatuje na případy, kdy věc není možno již vydat nebo k ní sjednat nájemní vztah proto, že již neexistuje. V neposlední řadě je nerespektováním vlastnictví opomíjen dopad předloženého návrhu zákona na kredit České republiky v zahraničí s nutnými negativními následky pro Českou republiku.