I. p ř i j í m á k návrhu zásad ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o tomto stanovisku informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ČR ze dne 24. března 1993 č. 134
S t a n o v i s k o
vlády České republiky
k návrhu poslance M. Kašpárka a dalších poslanců na vydání zásad ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
Vláda České republiky na svém zasedání dne 24. března 1993 projednala a posoudila návrh poslance M. Kašpárka a dalších poslanců na vydání zásad ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky /tisk č. 135/.
Vláda České republiky nedoporučuje přijmout návrh zásad výše uvedeného ústavního zákona z těchto důvodů:
1. Zákonodárná moc v České republice náleží podle Ústavy Parlamentu, který je tvořen dvěma komorami - Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Senát jako organická součást platného ústavního systému je nadán příslušnými kompetencemi ve vzájemné provázanosti s kompetencemi ostatních subjektů tohoto systému. V případě konstituování Parlamentu České republiky jako jendokomorového zákonodárného orgánu bylo by nezbytné vyřešit přechod dosavadních kompetencí Senátu na jiné subjekty ústavního systému (např. udělení souhlasu ke jmenováním soudcem Ústavního soudu, podání ústavní žaloby proti prezidentu republiky). Předložený iniciativní návrh poslanců tuto skutečnost pomíjí.
2. Předloženým návrhem se na druhou stranu zřizuje nový subjekt ústavního systému - Stálá rada, aniž by bylo jednoznačně vymezeno jeho postavení a pravomoce včetně záruk, že Stálá rada bude působit pouze dočasně.
3. Realizace navržených zásad i bez jejich nezbytného dopracování by si vyžádala novelizaci více než poloviny článků Ústavy, což s ohledem na její nedávné přijetí a nabytí účinnosti se z hlediska legislativního nejeví vhodné. Tato nevhodnost je o to výraznější, že se jedná o základní právní předpis.
4. Předložený návrh postrádá právní a ekonomický rozbor včetně odůvodnění jednotlivých zásad, ve kterém by byla zhodnocena platná právní úprava a doložena nezbytnost navržené úpravy mimo jiné i z pohledu doby účinnosti Ústavy.