Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1993 > 1993-04-21

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 21. dubna 1993 č. 188 + P

k návrhu zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízením v mezinárodním obchodním
styku a o výkonu rozhodčích nálezů
(tisk č. 177)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. s c h v a l u j e stanovisko k návrhu zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o tomto stanovisku informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády

Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.


Příloha k usnesení vlády ČR ze dne 21. dubna 1993 č. 188

S t a n o v i s k o

vlády České republiky

k návrhu zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů /tisk č. 177/

Vláda České republiky na svém zasedání dne 21. dubna 1993 projednala a posoudila návrh zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů. S návrhem zásad zákona vyslovila nesouhlas z těchto důvodů:

1. Po obsahové stránce se návrh týká dvou okruhů problémů: prvním je vlastní návrh zásad novely zákona č. 98/1963 Sb. /zásady č. 1 - 4/, druhým pak změna názvu a statusu Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory a sukcese takto konstituovaného soudu do postavení Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory /zásada č. 5 a 6/.

2. Je nesporné, že zákon č. 98/1963 Sb. neodpovídá současným právním a ekonomickým podmínkám, neboť umožňuje stranám sjednat rozhodčí smlouvu pouze ve sporech o majetkové nároky z mezinárodního obchodního styku, nikoliv též ve sporech bez účasti cizího prvku. Potřeba obecné úpravy rozhodčího soudnictví je zdůrazněna rovněž skutečností, že s rozhodováním sporů specializovanými rozhodčími soudy uvažují i zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů a zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách; rozhodčí soud rozhodující spory o majetkové nároky může být zřízen i podle zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.

Jednou z nejzávažnějších otázek je vymezení rozsahu právních vztahů, pro jejichž řešení v případě sporu nelze sjednat rozhodování v rozhodčím řízení, ať již arbitráží ad hoc či stálým rozhodčím soudem. Toto vymezení je třeba zvážit nejen z hlediska věcného rozsahu /obchodní věci, další občanskoprávní majetkové nároky/, ale i terminologie v právním řádu již používané /např. podle § 11 o.s.ř. se pod pojmem obchodní věci rozumí i projednání konkursů a vyrovnání, rozhodování o zrušení společnosti a její likvidaci apod./. Základní zásady řízení obsažené v obecné úpravě by měly reflektovat i výsledky unifikačních tendencí dosažené v této oblasti na mezinárodní úrovni.

Z těchto důvodů se jeví vhodnějším, i z legislativně technického hlediska, provést novou obecnou úpravu rozhodčího řízení a výkonu rozhodčích nálezů, tedy nikoliv novelizovat zákon č. 98/1963 Sb. Ostatně ministerstvo spravedlnosti ČR již započalo práce na této nové právní úpravě s předpokládaným termínem ukončení ve druhém pololetí 1993.

3. Právní poměry Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory jsou upraveny zákonem č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím /§ 47 a § 48/. Podle platné úpravy není Rozhodčí soud Československé obchodní a průmyslové komory právnickou osobou a jeho existence sleduje existenci Československé obchodní a průmyslové komory. Pokud bude zákonem prohlášen za právnickou osobu, vytvoří se dvojí statusový režim pro stálé rozhodčí soudy, neboť příslušné zákony neuvažují burzovní soudy jako právnické osoby. Dále se zpochybní příslušnost tohoto rozhodčího soudu k rozhodování sporů podle tzv. Moskevské úmluvy /vyhl. č. 115/1974 Sb./, neboť podle jejího čl. II, odst. 1 se spory projednávají u rozhodčího soudu zřízeného při obchodní komoře ve státě žalované strany s tím, že příslušnost Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory může být sjednána i dvěma zahraničními subjekty.

Z těchto důvodů se jeví vhodnějším řešit nejprve otázku další existence Československé obchodní a průmyslové komory jako popřípadě tzv. smíšené obchodní komory /§ 49 zák. č. 42/1980 Sb./, resp. její sloučení s Hospodářskou komorou ČR a návazně pak, bude-li třeba, i kontinuitu Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komorry a rozhodčích smluv uzavřených v jeho prospěch.