I. p ř i j í m á k návrhu na vydání zásad ústavního zákona o zřízení země Moravskoslezské stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o tomto stanovisku informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ČR ze dne 24. března 1993 č. 133
S t a n o v i s k o
vlády České republiky
k návrhu na vydání zásad ústavního zákona o zřízení země Moravskoslezské /tisk č. 70/
Vláda České republiky na svém zasedání dne 24. března 1993 projednala a posoudila poslanecký návrh na vydání zásad ústavního zákona o zřízení země Moravskoslezské. Vláda s předloženým návrhme nevyslovila souhlas z těchto důvodů:
Ústavní základ územní samosprávy je zakotven v hlavě sedmé Ústavy České republiky, kde se mimo jiné stanoví, že vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem (viz Čl. 100 odst. 3). Je nezbytné, aby tento ústavní zákon byl přijat na základě kvalitativního právního a ekonomického rozboru uvedené problematiky a aby řešil vytvoření vyšších územních celků komplexně pro celé území České republiky. Předloženým návrhem má být vytvořena samostatně pouze země Moravskoslezská jako vyšší územní samosprávný celek, aniž by současně bylo řešeno, jaký režim z tohoto hlediska bude mít zbytek území České republiky. Takové řešení je nutno jednoznačně odmítnout jako nedostatečné a nesystémové. Jeho přijetím by navíc zcela neodůvodněně byla vyloučena možnost vytvoření více vyšších územních samosprávných celků na Moravě a ve Slezsku.
Nehledě na výše uvedené je text předložených zásad v podstatě bezobsažný. Navrhuje se v něm vydání ústavního zákona, kterým se vytváří země Moravskoslezská, aniž je vymezena územní působnost tohoto samosprávného celku. Nelze si rovněž vytvořit ani rámcovou představu o orgánech země Moravskoslezské, jejich pravomoci a vztahu ke státním orgánům České republiky, protože současně nejsou předloženy zásady zákona, který by měl podle bodu 2 návrhu tuto problematiku upravit. Z těchto důvodů by navrhovaný ústavní zákon byl v praxi nerealizovatelný.
V neposlední řadě je třeba upozornit, že návrh neobsahuje ekonomickou rozvahu, z níž by byl patrný finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet.