Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1997 > 1997-02-19

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 19. února 1997 č. 82 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb.,
o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 234/1992 Sb., a
některé další zákony (sněmovní tisk č. 128)

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á
k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 234/1992 Sb., a některé další zákony (sněmovní tisk č. 128), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;


II. p o v ě ř u j e
předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.

Příloha k usnesení vlády ze dne 19. února 1997 č. 82

S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb.,
o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 234/1992 Sb., a
některé další zákony
(sněmovní tisk č. 128)


Vláda na své schůzi dne 19. února 1997 projednala a posoudila návrh na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č.94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č.132/1982 Sb. a zákona č. 234/1992 Sb., a některé další zákony, a vyjádřila s tímto návrhem zákona n e s o u h l a s z těchto důvodů:


I. V předloženém návrhu novely zákona o rodině převažují změny spočívající v terminologických úpravách nad změnami zásadního koncepčního charakteru.

Vláda je toho názoru, že v současné době je třeba namísto dílčích změn přistoupit k vypracování nové úpravy rodinněprávních vztahů v rámci připravované koncepce úpravy soukromého práva a veřejného práva tak, aby budoucí právní úprava v této občansky citlivé oblasti, jakou jsou rodinněprávní vztahy, mohla být relativně stabilní a nepodléhala častým změnám. Vláda se přípravou nové koncepce úpravy soukromého práva intenzivně zabývá a do konce I. čtvrtletí tohoto roku projedná další materiál obsahující konkrétní strategii plánované úpravy soukromoprávních vztahů, a to již s návrhem časového harmonogramu.

Uvedená koncepce v případě rodinněprávních vztahů bude znamenat především rozdělení vztahů, které jsou v dnešní podobě souhrnně nazývány vztahy rodinnými, na vztahy soukromoprávní a vztahy veřejnoprávní. Předpokládá se, že právní vztahy svou povahou soukromoprávní budou zařazeny do nového občanského zákoníku. Půjde o vztahy, v nichž jsou jejich subjekty navzájem v rovném postavení. Typicky jde o vztahy rodičů a dětí, vztahy mezi manžely, vztahy vznikající při osvojení a poručenství a vztahy mezi ostatními příbuznými.

Veřejnoprávní část dnešního rodinného práva budou upravovat zvláštní zákony, týkající se především ochrany dětí, mládeže a rodiny ze strany orgánů státu a obcí. Tyto zákony budou připravovány souběžně s právní úpravou nového občanského zákoníku a měly by nabýt účinnosti ve stejné době.



II. Kromě výše uvedeného zásadního stanoviska má vláda k předloženému návrhu i některé dílčí připomínky, například:

- v bodu 2 zvolená legislativní zkratka “snoubenci” je nevhodná. Legislativní zkratka by měla být terminologickým zkrácením delšího užívaného textu a nikoliv založením nového právního pojmu. V případě pojmu “snoubenci” se jedná o zavedení dalšího právního vztahu, který není našemu právnímu řádu znám. Naopak z dřívější právní úpravy je pojem “snoubenec” spojen s právním úkonem - zásnubní smlouvou, která však není v návrhu novely řešena;

- v bodu 15 je v navrhovaném ustanovení § 24a uveden termín “soud péče o nezletilé”. Toto označení soudu nemá oporu v předpisech upravujících organizaci soudní soustavy;

- v bodu 27 je v textu § 36 použit termín “majetek dítěte” a v bodu 28 v textu § 37a termín “jmění dítěte”. Tato terminologická nejednotnost se projevuje i v dalších ustanoveních;

- v bodu 28 není v textu § 37a pamatováno na případ, kdy je dítě při dosažení zletilosti zbaveno způsobilosti k právním úkonům, případně omezeno v této způsobilosti při nakládání s majetkem;

- v bodu 50 je v textu § 54 odst. 1 použit pojem “domnělý otec”, aniž by zákon definoval, kdo má být za domnělého otce považován.