Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2000 > 2000-05-22

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 22. května 2000 č. 516 + P

o vyjádření vlády k ústavní stížnosti pana Otakara Moťky
proti nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření
a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby
cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k ústavní stížnosti podané panem Otakarem Moťkou proti nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem, vyjádření uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e

1. předsedu vlády, aby o vyjádření vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Ústavního soudu,

2. místopředsedu vlády a předsedu Legislativní rady vlády, aby zastupoval vládu při řízení Ústavním soudem ve věci uvedené v bodě I tohoto usnesení.


Provedou:

předseda vlády,
místopředseda vlády a
předseda Legislativní rady vlády




V y j á d ř e n í

vlády k ústavní stížnosti podané panem Otakarem Moťkou proti
nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl
státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrov-
ky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem


Vláda na jednání své schůze dne 22. května 2000 projednala a posoudila ústavní stížnost podanou panem Otakarem Moťkou proti nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem a přijala k ní dále uvedené vyjádření.

Ústavní stížnost může fyzická nebo právnická osoba podat, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy České republiky.

Ústavní stížnost může směřovat proti individuálnímu aktu aplikace práva, nikoliv však proti normativnímu právnímu aktu - právnímu předpisu, jakým je též nařízení vlády. Samostatný návrh na zrušení právního předpisu, ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky mohou podat jen subjekty uvedené v § 64 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mezi něž však stěžovatel nepatří. Stěžovatelův návrh je sice označen jako ústavní stížnost ve smyslu § 72 a násl. uvedeného zákona, ve skutečnosti však jde o návrh na zrušení právního předpisu podle ustanovení § 64 a násl. uvedeného zákona. K jeho podání však stěžovatel není oprávněn. Vláda je toho názoru, že ústavní stížnost by měla být ze shora uvedeného důvodu
o d m í t n u t a .