I. p ř i j í m á
k návrhu zákona o ochraně zemědělství (zemědělský zákon) (tisk č. 2020) stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;
II. p o v ě ř u j e
předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Provede:
předseda vlády
Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Příloha k usnesení vlády ze dne 17. ledna 1996 č. 66
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona o ochraně zemědělství (zemědělský zákon)
(tisk č. 2020)
Vláda na své schůzi 17. ledna 1996 projednala a posoudila návrh zákona o ochraně zemědělství (zemědělský zákon) a vyjádřila s ním
n e s o u h l a s z těchto zásadních důvodů:
1. Do návrhu zákona jsou zapracovány některé představy, které se dotýkají základů současné politiky státu, a které spočívají například v tom, že
a) zemědělství a venkov je třeba upřednostnit před ostatními odvětvími a městem,
b) stát zná lépe než podnikatelé, jakým způsobem mají být na venkově rozvíjeny takové podnikatelské aktivity, jako je zemědělská výroba, obch1od, průmysl, telekomunikace.
Vláda s těmito představami o výlučnosti zemědělství ve vztahu k ostatním odvětvím a o výlučném postavení státu při zajišťování rozvoje venkova nesouhlasí, neboť jejich naplnění rozvoj zemědělství a venkova v konečném důsledku zajistit nemůže.
Vláda dává přednost prosazení harmonického rozvoje všech společensky potřebných odvětví a jdeli o odvětví v oblasti podnikání, je její podpora zaměřena tak, aby neomezovala podnikatelské aktivity a nevytvářela stav neefektivního vynakládání prostředků. To platí i o zemědělství, ve vztahu k němuž je přitom využívána řada specifických nástrojů, například na úseku regulace trhu, cel, úvěrů, nebo v podobě nemalých dotací směrovaných do zemědělství ke stanoveným účelům v souladu se státním rozpočtem schvalovaným Poslaneckou sněmovnou na příslušný rok. Obdobně to ovšem platí i o výdajích ze státního rozpočtu na školství, ochranu životního prostředí, zvelebování kulturních památek, vědu a výzkum, o nichž se předložený návrh zákona rovněž zmiňuje; již z povahy věci však vyplývá, že by postrádalo smysl členit tyto výdaje podle toho, zda budou užity ve městě nebo na venkově. Předložený návrh rovněž opomíjí nezastupitelnou roli obcí při péči o rozvoj venkova v rámci jejich samostatné působnosti.
2. Nehledě k předchozím připomínkám je předložený návrh zákona nepřijatelný i z legislativně právního hlediska, neboť
a) část jeho textu (např. § 1 a 2) do zákona nepatří pro jeho proklamativnost, vyjadřování cílů a nikoliv prostředků, jak těchto cílů dosáhnout, popřípadě snahu "uzákonit" ať domněle nebo skutečně existující přírodní a ekonomické jevy. Návrh zákona rezignuje na úlohu práva a chápe právo tak, jak tomu bylo v době minulé, jako soubor politických cílů,
b) část textu (např. § 3) není v souladu s jinými zákony, které upravují ochranu a využívání jednotlivých složek životního prostředí, například půdy, vod, nerostů, kulturních památek, dále hospodaření s odpady a podobně,
c) část jeho textu (např. § 5 a 6) se týká problematiky upravené zákonem o rozpočtových pravidlech republiky a jeho prováděcími předpisy.
3. Podle § 33 zákona o rozpočtových pravidlech republiky musí navrhovatel v návrzích zákonů uvést a odůvodnit předpokládané hospodářské důsledky a finanční dopady těchto návrhů; obdobný požadavek klade na navrhovatele právní úpravy i § 86 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Předkladatelé tohoto návrhu zákona však hospodářské a finanční dopady navrhované právní úpravy nevyčíslili a s uvedeným zákonným požadavkem se vyrovnali pro vládu obtížně přijatelným způsobem, a sice sdělením uvedeným v důvodové zprávě, že předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy má vyčíslit vláda. Nicméně vláda k tomu uvádí, že navrhovaná právní úprava by si vyžadovala trvalé a značné nároky na státní rozpočet, odhadované asi na 40 mld Kč.
Vzhledem k zásadnímu negativnímu stanovisku k tomuto návrhu zákona vláda neuvádí podrobnější připomínky k jeho jednotlivým ustanovením.