S t a n o v i s k o
vlády k ústavní stížnosti proti nezákonnému zásahu orgánů státní správy do základních práv stěžovatelů - občanského sdružení Přátelé přírody - Občanská společnost, a občanů Bc. Elišky Stoklasové, Ing. Vlastimila Vedrala, Jiřího Šedivého a Karla Rubáčka podané dne 13. února 1997 k Ústavnímu soudu (č.j. I. ÚS 50/97) v souvislosti se schválením Programu podpory rozvoje vodní dopravy v České republice do roku 2005 (usnesení vlády z 11. prosince 1996 č. 635) proti České republice - ministerstvu dopravy a spojů a vládě České republiky
Ústavní soud zaslal vládě, jako účastníku řízení o ústavní stížnosti, k vyjádření ústavní stížnost občanského sdružení Přátelé přírody - Občanská společnost, a čtyř fyzických osob. Stěžovatelé v ústavní stížnosti napadají usnesení vlády z 11. prosince 1996 č. 635, k financování programu podpory rozvoje vodní dopravy v České republice do roku 2005, a postup ministerstva dopravy a spojů při projednávání materiálu Program podpory rozvoje vodní dopravy v České republice do roku 2005, na jehož základě došlo údajně k porušení jejich základního práva spočívajícího v neumožnění účasti veřejnosti na posuzování vlivů na životní prostředí. Na základě tohoto stavu dovozují stěžovatelé, že byla porušena jejich ústavní práva.
K této věci zaujala vláda následující stanovisko.
Usnesením vlády z 11. prosince 1996 č. 635 nebyla schválena koncepce v oblasti dopravy ve smyslu § 14 zákona České národní rady č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tímto usnesením vláda pouze vzala na vědomí informaci o účasti státního rozpočtu na financování programu podpory rozvoje vodní dopravy v České republice do roku 2005 a uložila příslušným ministrům zabezpečit zpřesnění věcné a časové realizace tohoto programu.
Materiál ministerstva dopravy a spojů Program podpory rozvoje vodní dopravy v České republice do roku 2005 svým obsahem představuje pouze souhrn doporučených opatření k podpoře vodní dopravy jako ekonomicky výhodného a ekologicky nejméně závadného dopravního odvětví.
Součástí tohoto programu je naznačená představa o žádoucím rozvoji vodocestné infrastruktury a předpokládaná účast státního rozpočtu na něm. Kromě toho text uvedeného usnesení vlády ani text uvedeného programu pojmu koncepce nepoužívá.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vláda zaujímá stanovisko, že usnesení vlády z 11. prosince 1996 č. 635 nepodléhalo zákonu České národní rady č. 244/1992 Sb. a že přijetím tohoto usnesení nebyl porušen zákon. V důsledku této skutečnosti nemohlo tedy ani dojít k stěžovateli vytýkanému porušení základních ústavních práv podle čl. 35 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Vzhledem ke skutečnosti, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění této věci, navrhuje vláda ve smyslu výzvy Ústavního soudu podle § 44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, aby bylo od ústního jednání upuštěno.
Ústavním soudem na vládě požadované usnesení vlády z 11. prosince 1996 č. 635 a písemné materiály, které byly podkladem pro vydání předmětného usnesení a které jsou představovány spisem MDS zn. 22 990/96 zaslal již Ústavnímu soudu ministr dopravy a spojů svým dopisem ze dne 6. března 1997 č.j. 17 725/1997-320.