Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1999 > 1999-04-07

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 7. dubna 1999 č. 289 + P

k poslaneckému návrhu zákona o poskytování dotací soukromým
školám, předškolním a školským zařízením
(sněmovní tisk č. 149)


Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á k návrhu zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (sněmovní tisk č. 149), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:

předseda vlády



Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n , v. r.

P ř í l o h a

k usnesení vlády
ze dne 7. dubna 1999 č. 289





S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona o poskytování dotací soukromým
školám, předškolním a školským zařízením
(sněmovní tisk č. 149)

Vláda na jednání své schůze dne 7. dubna 1999 projednala a posoudila návrh zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (sněmovní tisk č. 149) a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s zejména z dále uvedených důvodů.

1. Předložený návrh zákona zcela opouští dosavadní princip diferencované podpory soukromého školství ze strany státu a naopak předpokládá plošnou státní podporu soukromých školských subjektů v maximální výši při zachování stávajících měkkých podmínek pro vstup soukromého subjektu na “vzdělávací trh” a výrazně tak snižuje možnost poskytovatele dotace, tj. státu, definovat i kontrolovat použití těchto prostředků.

Při realizaci předloženého návrhu zákona v současných ekonomických podmínkách by hrozilo reálné nebezpečí, že navržená masivní, neregulovaná a v podstatě nekontrolovatelná podpora soukromému školství znemožní státu ekonomicky zabezpečit síť škol státních (na úrovni státní správy i samosprávy) nezbytnou pro garanci státu za dostupnost a zejména bezplatnost vzdělání a došlo by tak z ekonomických důvodů k ochromení celého systému regionálního školství.

2. Stát je v současné době garantem dostupnosti a bezplatnosti základního a středního vzdělání a garantem dostupnosti a sociální únosnosti poskytování dalších výchovných a vzdělávacích aktivit a služeb souvisejících s výchovou a vzděláváním. Stát tuto roli plní prostřednictvím sítě škol a předškolních a školských zařízení zřizovaných ze zákona státem a obcí. Pokud stát chce svým občanům zabezpečit reálnou možnost vlastního výběru alternativní vzdělávací nabídky, je povinen udržovat síť státních a obecních škol na úrovni kapacit a územního rozložení odpovídajících celkové populaci.

3. Navržená paušalizace výše dotace a zároveň minimalizace kritérií i kontrolních mechanizmů pro jejich poskytování i použití by navodila možnosti zneužívání státních prostředků soukromými subjekty.

4. Vládě není známo uplatňování obdobného principu vztahu státu k soukromému školství v žádném ze států Evropské unie. Z pohledu postupného začleňování České republiky do evropských struktur by tedy šlo o nekompatibilní prvek.

5. Nehledě k výše uvedeným výhradám vláda současně upozorňuje, že předložený návrh zákona obsahuje řadu legislativních i věcných nedostatků, které by ve svém důsledku znamenaly jeho obtížnou aplikovatelnost v praxi. Jedná se například o tyto nedostatky:

a) v ustanovení § 2 odst. 4 je zúčtování poskytnuté dotace předpokládáno za rok kalendářní, zatímco ustanovení § 6 odst. 1 definuje období, na které je dotace poskytována, jako rok školní,

b) ustanovení § 5 odst. 1 má odlišnou dikci od srovnatelného ustanovení zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů (§ 12 odst. 4 písm. f/),

c) termín, v němž by podle § 5 odst. 1 mělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydat vyhlášku stanovující normativy, nezakládá možnost zapracovat do normativů skutečně reálné údaje, opírající se o schválené rozpočtové zabezpečení resortu školství v daném roce,

d) návrh odvozovat výši dotace konkrétní škole od průměrných výdajů druhu a typu školy (§ 5 odst. 1) je věcně neodůvodnitelný; pro vymezení relevantních nákladů na vzdělání jednoho žáka by měl být rozhodující studijní obor a zejména forma studia,

e) pokud by výše dotace pro soukromé školy měla být odvozena od průměrných nákladů srovnatelného druhu a typu školy (§ 5 odst. 1), nelze u speciální školy tuto dotaci ještě navyšovat o příplatek na postižení (§ 5 odst. 2), neboť náklady vyvolané postižením žáků by pak u speciálních škol byly již součástí průměrných výdajů na tomto typu a druhu škol a byly by tedy ve výši normativu již promítnuty,

f) navržená úprava sankčního postihu v § 6 odst. 4 je zcela obecná, umožňující subjektivní rozhodování,

g) ustanovení § 7 a § 8, kterým je navrženo zrušit dnem vyhlášení tohoto zákona všechny právní předpisy umožňující státu financování soukromého školství, by způsobilo přerušení financování těchto škol, a to až do doby stanovení normativu podle § 5.

Závěrem vláda uvádí, že je si vědoma, že současný systém financování soukromého školství nemá zcela propracovanou koncepci a vláda jej považuje za přechodný. V současné době připravuje sjednocení stávajících zákonných norem upravujících oblast školství do jednoho právního předpisu a ve vazbě na to navrhne i úpravu financování soukromého školství.