Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 2004 > 2004-05-19

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 19. května 2004 č. 473 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 643)

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a
I. p ř i j í m á k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 643), stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. p o v ě ř u j e předsedu vlády, aby o stanovisku vlády uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


Provede:

předseda vlády





S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 643)


Vláda na své schůzi dne 19. května 2004 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 643), a vyslovila s tímto návrhem n e s o u h l a s , a to z těchto důvodů:

a) v ustanovení § 205a odst. 1 jsou jako nové odvolací důvody uvedeny také důvody, pro které lze podat podle § 229 odst. 1 občanského soudního řádu žalobu pro zmatečnost (navrhovaný § 205a odst. 1 písm.e)) nebo podle § 228 odst. 1 občanského soudního řádu žalobu na obnovu řízení (navrhovaný § 205a odst. 1 písm. f)); směšovat řádné opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky takto nelze, neboť je pak zpochybňován jejich účel a místo v řízení,

b) formulace odvolacích důvodů nově upravovaných v § 205a odst. 1 písm. d) až f) je neurčitá a nevystihuje jejich obsah popsaný v důvodové zprávě a může tak v praxi vést k pochybnostem a dalšímu prodlužování řízení,

c) z navrženého ustanovení § 216 odst. 2, které umožňuje v odvolacím řízení uplatnit nový nárok, není jasné, jak bude řešena situace, kdy v odvolacím řízení bude uplatněn nárok již promlčený, zda bude i v tomto případě zachována lhůta pro soudní uplatnění nároku. Pokud by tato lhůta zachována byla, pak by šlo o zásah do zásady rovnosti, neboť účastníci, mezi nimiž je více nároků a kteří jsou v daný okamžik účastníky určitého řízení, by byli zvýhodněni oproti těm, kteří jsou hmotněprávně ve stejné situaci, ale žádné řízení mezi sebou nevedou,

d) v § 221 odst. 1 je dosavadní demonstrativní výčet důvodů, pro které odvolací soud ruší rozhodnutí soudu prvního stupně, vhodnější a více odráží situace, které v praxi mohou vzniknout. Podle nově navrhovaného řešení by byl odvolací soud nepřiměřeně svázán při úvahách o důvodech, pro které prvoinstanční rozhodnutí ruší,

e) výjimka z pravidla, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti novel příslušných procesních předpisů jsou dokončována podle dosavadních právních úprav, zakotvená v navrhovaném přechodném ustanovení v části první čl. II, není zvláště v tomto případě důvodná.