Úvodní stránka > Jednání vlády > Dokumenty vlády > 1996 > 1996-08-28

   

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 28. srpna 1996 č. 442 + P

k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění, doplňuje a upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 24)

Vazba na záznam z jednání vlády:

V l á d a

I. p ř i j í m á
k návrhu zákona, kterým se mění, doplňuje a upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 24), stanovisko, které je uvedeno v příloze tohoto usnesení;


II. p o v ě ř u j e
předsedu vlády, aby o stanovisku uvedeném v bodě I tohoto usnesení informoval předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.



Provede:
předseda vlády

Předseda vlády
prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.

Příloha k usnesení vlády ze dne 28. srpna l996 č. 442



S t a n o v i s k o

vlády k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění, doplňuje a upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdější předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů
(tisk č. 24)

Vláda na své schůzi dne 28. srpna 1996 projednala a posoudila návrh na vydání zákona, kterým se mění, doplňuje a upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdější předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s z těchto důvodů:

1. Přijetím předloženého návrhu by byla ještě zvýrazněna nesourodost stávajícího občanského zákoníku a nežádoucím způsobem by mohla být ovlivněna připravovaná úprava soukromoprávních (občanskoprávních) vztahů, neboť:

a) občanský zákoník č. 40/1964 Sb., byl v posledních letech několikrát novelizován, přesto však svým pojetím zůstává pozadu za společenskými změnami a na ně navazujícími novými vztahy mezi fyzickými osobami navzájem a mezi fyzickými a právnickými osobami a institucemi. Jeho nesourodost (i pokud jde o formální úpravu, kdy byly kupř. zrušeny Hlavy pátá, šestá, sedmá), by pouhým vložením soukromoprávní rodinné úpravy ještě vynikla. Občanský zákoník je přitom jedním ze základních právních předpisů našeho právního řádu;

b) je nepochybné, že reintegrace soukromoprávních rodinných vztahů (stejně tak jako např. obchodních ) do občanského zákoníku je nezbytná. Proto musí být koncepce tohoto právního předpisu od základu změněna a musí být vypracován a předložen občanský zákoník zcela nový, který jako základní právní předpis vtiskne na relativně dlouhou dobu našemu právnímu řádu zásadní charakter. Přípravu takové právní úpravy považuje vláda za jeden ze svých hlavních úkolů. Další rozsáhlá novelizace stávajícího občanského zákoníku je s tímto cílem v rozporu a její přijetí by mohlo nežádoucím způsobem předurčit a nežádoucím způsobem ovlivnit budoucí komplexní úpravu;

c) do doby vypracování a přijetí nového občanského zákoníku lze využívat stávajícího zákona o rodině, neboť ten je ve svých hlavních institutech nadále schopen plnit svou společenskou funkci; praxí, zejména soudní, byly aplikační a výkladové problémy vyřešeny. Platné právní předpisy, upravující oblast rodinněprávních vztahů, tj. zákon o rodině a občanský zákoník, mohou být do provedení rekodifikace soukromoprávních vztahů bez výrazných problémů v praxi užívány.

2. Stávající úprava rodinněprávních vztahů v sobě zahrnuje jak vztahy soukromoprávní (zejména vztahy rodičů a dětí, vztahy mezi manžely, vztahy osvojenecké a poručenské, vztahy ostatních příbuzných), tak vztahy veřejnoprávní, upravující zejména účast státu a obcí při ochraně dětí a rodiny.

Navrhovaná právní úprava předpokládá zrušení zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, není však zřejmé, jak by měla být řešena problematika veřejnoprávních vztahů v oblasti rodinněprávní.



3. Vláda pro úplnost upozorňuje na některé dílčí legislativní nedostatky předloženého návrhu:

a) je-li podle § 862 život snoubence přímo ohrožen, může být manželství uzavřeno před kterýmkoliv členem obecního zastupitelstva nebo kterýmkoliv správním úřadem na kterémkoliv místě. Ve svých důsledcích by to znamenalo, že manželství by mohlo být uzavřeno např. před stavebním či finančním úřadem; taková úprava by byla v rozporu s účelem a smyslem rodinného práva a samotného institutu manželství,

b) ze znění § 863 odst. 1 není zřejmé, jaké údaje má písemná plná moc obsahovat,

c) v § 901 odst. 1 se užívá termínu “mimořádné okolnosti”, na jejichž posouzení závisí, zda soud manželství rozvede či nikoliv; tyto “mimořádné okolnosti” by měly být v tomto ustanovení s ohledem na svou závažnost uvedeny alespoň příkladmo,

d) v § 906 odst. 1 je užit pojem “závažná újma”, v § 901 odst. 1 se však hovoří o “zvlášť závažné újmě”,

e) odkaz na ustanovení § 949 odst. 2 je v § 952 odst. 2 nadbytečný, neboť pokračování pěstounské péče po zániku manželství je řešeno v odstavci 3 tohoto ustanovení,

f) v ustanovení § 1034 se pod bodem 2. zrušuje rovněž ustanovení § 15 odst. 5 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů; toto ustanovení však již bylo zrušeno novelou uvedeného zákona, provedenou zákonem č. 118/1995 Sb.